Potkat se s realitou je i pro experta někdy větší problém, než se zdá. Příklad předvádí specialista na střední a východní Evropu Edward Lucas v článku Visegrád na cestě k bezvýznamnosti, který vyšel v HN. Lucas mimo jiné uvádí, že „Skupina V4 se ani zdaleka nestala přirozeným centrem hraniční Evropy, ale rozštěpila se tak, že upadá do bezvýznamnosti.“ S tímto kategorickým tvrzením se nedá souhlasit.
Spolupráce v rámci visegrádské skupiny se od doby jejího vzniku proměnila. V roce 1991 se na kooperaci dohodly čerstvě postkomunistické státy. Dnes V4 tvoří etablovaní členové EU a NATO (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) a politická i ekonomická situace těchto zemí se od té z počátku devadesátých let zásadně liší. To, že se neshodnou ve všech oblastech, není specifikem V4, ale přirozeností uskupení suverénních států. Fakt, že V4 společné zájmy rozvíjí a zároveň diskutuje o rozdílných názorech, aniž by to vedlo k jejímu rozpadu, není znakem slabosti, ale naopak síly projektu.
Úspěšnost modelu ukazuje i zvyšující se zájem ostatních zemí regionu, jako jsou Německo, Rakousko, Slovinsko, Rumunsko, Bulharsko či Chorvatsko, podílet se na projektech V4. Koordinace čtyř zemí probíhá samozřejmě také v EU, kde fungují jako platforma pro přípravu klíčových jednání, včetně summitů.
Zvlášť intenzivní je spolupráce v obranné a bezpečnostní politice, jak ukázal červnový summit V4, kde premiéři přijali deklaraci, která počítá s podporou obranného průmyslu v regionu, s ohledem na ukrajinskou situaci zdůrazňuje přehodnocení postoje a potvrzuje dokončení tzv. V4 battlegroup. Česká vláda si je vědoma závazků vůči alianci. Proto kabinet nebude pokračovat v trendu posledních let a zastaví propad financování armády. Rozpočet ministerstva obrany se tak příští rok navýší ze 42 miliard na 43,5 miliardy, navíc stále pokračujeme v podpoře našich aliančních partnerů, například ochranou vzdušného prostoru Pobaltí.
Silné jsou i bilaterální vztahy skupiny. Vedle pevných vztahů se Slovenskem posiluje vláda také vazby s Polskem. Důkazem je nejen rychlý pokrok při budování budoucího plynovodu STORK II, ale i aktivní dialog obou vlád včetně společného zasedání české a polské vlády letos na podzim. Pro ČR zůstává V4 klíčovou platformou jak pro aktuální problémy regionu, tak pro dlouhodobou spolupráci. Ale chápeme, že některým by se líbilo, pokud by se rozpadla.
psáno pro Hospodářské noviny
