Velká voda nám přinesla půjčky na odstraňování následků povodně. A možná taky konečně i šanci chytit lichváře do pasti formulací současného trestního zákoníku. Otázka je, jestli si pro ně do té pasti někdo bude chtít sáhnout.
Česká obchodní inspekce problémy s úvěrovými žraloky dlouhodobě přehlíží a boj s nimi jen předstírá. Na mnoha místech republiky ještě ani neopadla voda po povodni a už se vyrojily stovky inzerátů nabízejících rychlé úvěry na „řešení“ povodňových škod. Vláda, jak je v oblasti nevýhodných úvěrů a předražených exekucí jejím špatným zvykem, zůstane sedět se založenýma rukama, možná by se ale na problém úvěrových žraloků mohl znovu podívat Ústavní soud.
Česká obchodní inspekce: hra na dozor
Drzost České obchodní inspekce je neuvěřitelná. Když nastupoval do funkce její nový ředitel, plnil noviny odvážnými prohlášeními o tom, jak inspekce zpřísní pokuty a začne zveřejňovat jména hříšníků. Jak ale vypadá realita? Letos za první kvartál Česká obchodní inspekce zkontrolovala 69 firem, které poskytují nebo zprostředkovávají spotřebitelské úvěry. U tří z každých pěti kontrolovaných firem bylo zjištěno nějaké porušení zákona (a často ne jen jedno). Je tedy jasné, že problémů je víc než dost a že by na další a další problémy narazily i kontroly u dalších tisíců firem a živnostníků, kteří se nabídkou nebo zajišťováním úvěrů živí.
Jenže to by musela mít kontrola ostré zuby a na přísný dozor si jen nehrát. Za letošní první tři měsíce nabylo právní moci 21 rozhodnutí o pokutách v celkové výši 657 000 Kč. Jedna pokuta přitom prý dosáhla 250 000 korun, takže ostatní pokuty v průměru dosáhly dvaceti tisíc korun. To je přitom částka, kterou jen trochu „schopný“ úvěrový žralok vydělá za pár hodin „práce“ – a také je to pouhá desetina procenta maximální pokuty, kterou může Česká obchodní inspekce podle zákona udělit.
Kontrol je jen pár, pokuty jsou k smíchu a tolik slibované zveřejňování jmen hříšníků je také u ledu. Inspekce totiž tvrdí, že „musí zvážit veškeré důsledky (pozitivní i negativní) i případná právní rizika a také se na takový krok technicky a organizačně připravit“. Mimochodem, úplně stejně argumentovala inspekce už před více než rokem. I přes mediální sliby tedy zvažování nikam nepokročilo a Česká obchodní inspekce i nadále rezignuje na své pravomoci a sankční sílu. Úvěroví žraloci tak mohou být v klidu, ministru Kubovi se výběr nového šéfa inspektorů příliš nepovedl.
Kdo zneužívaje něčí tísně…
Bylo by přitom dobře, kdyby se na úvěrové žraloky někdo podrobněji podíval alespoň teď po povodních, kdy bude řada lidí zoufale hledat peníze na nápravu škod. Když už toho není schopna státní správa, možná by se na tento problém mohl znovu podívat Ústavní soud. Trestní zákoník totiž jako podmínku lichvy stanoví vedle vysokého úroku i to, že musí dojít k zneužití něčí rozumové slabosti, tísně, nezkušenosti, lehkomyslnosti nebo rozrušení.
Historicky Ústavní soud vykládal tíseň jako situaci ohrožení života nebo zdraví. A na to lichváři spoléhají, protože vědí, že dnes jsou z pohledu trestního práva téměř nepostižitelní a veřejný dohled v rukách České obchodní inspekce je jen fraškou, nikoliv reálnou hrozbou. Ovšem třeba situace lidí s vyplavenými domy podmínky tísně nebo rozrušení splňuje víc než bohatě – bez ohledu na to, jak chytře budou napsané úvěrové smlouvy. Zpřísnění definice lichvy a důrazný postup trestních orgánů a soudů jsou poslední šancí pro lidi, které ohrožují úvěroví žraloci v kalných vodách našich řek. Ale bude to chtít odvahu a vytrvalost.
Rychlé komentáře autora k ekonomickému dění najdete na jeho Twitter účtu @prouzatomas. Napsat mu můžete na adresu blog (zavináč) prouza.cz