Lídři Evropské unie za sebou mají nejnáročnější summit posledních let. Migrační krize a návrhy na její řešení budí emoce napříč Evropou již delší dobu a nejinak tomu bylo i minulý týden v Bruselu. Po mnohahodinovém vyjednávání však dospěli zástupci osmadvacítky k dohodě a premiér Bohuslav Sobotka uhájil princip dobrovolnosti, se kterým na summit Česká republika přijížděla.
Závěry přijaté Evropskou radou potvrzují pozici, kterou jsme prosazovali v rámci silné koalice visegrádské skupiny a některých dalších států, a stanovují, že solidární mechanismy v rámci migrační politiky budou na evropské úrovni i nadále fungovat na dobrovolném základě.
Princip dobrovolnosti při přerozdělování uprchlíků jsme uhájili, nesnímá to z nás ale odpovědnost za tento celoevropský problém. Vyjednávacím bojem v Bruselu pro nás ani pro Evropu migrační krize rozhodně nekončí, prosazení našeho řešení neznamená, že dáváme ruce pryč od problému, jehož dopady prozatím pociťujeme ve srovnání s některými jinými státy spíše okrajově. Evropská rada byla pouze jedním krokem na cestě, na které teď musíme ukázat, co si pod dobrovolností představujeme. To je náš úkol pro příští týdny.
Dlouhá debata hlav států a předsedů vlád dokázala, že tíživá situace posledních měsíců nemá jednoduché řešení. Byť největší diskuse se bezesporu vedla o takzvaných kvótách, v současné migrační krizi je před Evropou mnohem více úkolů. Od důsledných zásahů proti převaděčům a obchodníkům s lidmi po vynaložení všech prostředků pro pomoc těm, kteří jsou v ohrožení života.
Základem je dobrovolnost
Prvním evropským úkolem v současné situaci musí být stabilizace zemí, odkud migranti přicházejí. Nejdříve je třeba se podílet na bezpečnostním a potom na hospodářském řešení situace těchto států. Takto pomáhá i Česká republika, která od letošního roku implementuje Program na asistenci uprchlíkům v regionech původu. Prostřednictvím tohoto nástroje budeme každoročně poskytovat sto milionů korun na pomoc uprchlíkům ve třetích zemích. Další naší solidární aktivitou je realizace přesídlení skupiny syrských uprchlíků z Jordánska či pokračování programu humanitárních evakuací zdravotně postižených obyvatel (Medevac) pro rok 2015.
Druhým nutným opatřením je zajistit fungování schengenské hranice, která je dnes na svém jižním okraji nebezpečně propustná. Na mimořádném dubnovém jednání Evropské rady se Česká republika v rámci bezprostřední reakce zavázala podílet na solidární podpoře nejpostiženějších členských států EU, konkrétně formou finanční pomoci ve výši deseti milionů korun na posílení operace Triton, dále pak vysláním 60 expertů, armádního letounu CASA a dalšího technického vybavení. Připraveni jsou i další čeští experti a technika na ostrahu hranice.
Třetím krokem EU musí být zajištění pomoci a podpory lidem, kteří pomoc skutečně potřebují, tedy běžencům, kteří utíkají z politických důvodů či před občanskou válkou a jsou v ohrožení života. Zároveň ale potřebujeme mít mnohem efektivnější politiku v oblasti návratů osob, které sev EU nekvalifikují pro mezinárodní ochranu, včetně silnější role agentury Frontex v této oblasti.
Je zřejmé, že skutečně účinná cesta k zažehnání migrační krize nebude krátká, ale dohoda evropských lídrů ukazuje naši vůli tuto cestu podstoupit. Součástí této dohody je také fakt, že solidarita jako základní hodnota evropské integrace půjde po této cestě ruku v ruce s dobrovolností. Dobrovolným rozhodnutím prestižní klub s názvem EU vznikl, na principu dobrovolnosti musí také dále fungovat.
psáno pro Lidové noviny
