EU má před sebou v současné době mnoho velkých překážek. Ve chvíli, kdy je za námi ekonomická a fiskální krize, kdy zůstáváme jednotní vůči Rusku a kdy jsme dokázali udržet Řecko v eurozóně, se pozornost Evropy a jejích obyvatel zaměřila na další velký problém – na migrační krizi. Krizi, kterou provází zvýšené nacionalistické a xenofobní tendence v mnoha členských státech.
EU se nyní nachází na rozcestí – vyjde z této zkoušky silnější, s jednotnějšími postoji k řešení krizí, nebo se současný stav ukáže být příliš velkým soustem, které nás rozdělí? To, jak EU nyní zareaguje, prověří pevnost jejích základů a bude ukazatelem síly Unie pro budoucnost. Budu konkrétnější. Jednou z největších výzev je v současnosti reforma EU, jak byla oficiálně představena britským premiérem Davidem Cameronem v listopadu tohoto roku.
Pro Českou republiku představuje Velká Británie tradičně silného partnera, obránce vnitřního trhu a čtyř základních svobod, které tvoří nejen základ samotného vnitřního trhu, ale Evropské unie jako celku. Česká republika a Velká Británie dlouhodobě spolupracují na posílení jednotného trhu a jsou součástí skupiny stejně smýšlejících států (like-minded group) soustřeďující se na zvyšování konkurenceschopnosti EU. Tento cíl je stále stejný.
Při pohledu zpět na historické rozšíření EU před jedenácti lety si stále pamatujeme usilí a snahu Velké Británie o zajištění velké a silné Unie s vnitřním trhem bez bariér, který napomáhá hospodářskému růstu. V roce 2004 nevyužila Velká Británie, jako jeden z mála „starých“ členských států, možnosti přechodných období a otevřela svůj pracovní trh nově přistoupivším členským státům. Jednalo se o krok, který Velké Británii přinesl kvalitní pracovní sílu. Londýn také podporoval začlenění otázky vysílaných pracovníků a pracovní mobility do revize směrnice o službách, a to i pro nově příchozí členské státy. Mezi „starými“ členskými státy byl britský postoj ojedinělý.
Současné výhrady Velké Británie k imigraci a volnému pohybu jsou známy již delší dobu a musí být brány vážně. Musíme však postupovat opatrně a nezničit základy, na nichž je EU postavena. Nynější britské návrhy by mohly zavést diskriminaci mezi členskými státy nebo vytvořit evropské občanství druhé kategorie.
Čtyři oblasti britských návrhů
Reformní agenda Davida Camerona se skládá ze čtyř oblastí, kterým se pracovně říká „koše“. První takový koš představují návrhy týkající se konkurenceschopnosti. Není pochyb, že můžeme podpořit iniciativy týkající se prohlubování vnitřního trhu a volného obchodu.
Druhá oblast, do které britské návrhy směřují, se týká úpravy vztahů zemí eurozóny a zemí mimo ni. Věříme, že by země stojící mimo eurozónu měly být zahrnuty do zásadních rozhodnutí, které státy platící eurem činí. Nesmíme zapomínat, že většina zemí (včetně České republiky) se zavázala v budoucnu společnou měnu přijmout.
Třetím reformním košem je suverenita. Jsme připraveni se aktivně zúčastnit diskuzí k této oblasti; musíme nicméně mít stále na paměti, že „ever closer Union“ (stále užší svazek) je jedním ze základních principů evropské integrace, který již nyní umožňuje členským státům rozdílné tempo integrace. Závazné vysvětlení by mohlo tento princip ještě více vyjasnit.
Úzce s tím souvisí návrh na zvýšení iniciativy a zapojení národních parlamentů., Česká republika má již nyní velice aktivní parlament, který se zajímá o evropské záležitosti a je nápomocen ve formování českých pozic. Věříme, že jsme schopni i v těchto oblastech dosáhnout kompromisu.
Nepřipustíme omezení volného pohybu
Poslední návrh je však nejvíce problematický. V některých otázkách, zejména u ochrany před zneužíváním sociálních systémů a vývozu přídavků na děti, nebude složité najít společný postoj, všechny členské státy mají zájem na ochraně svých sociálních systémů. Čtyřletý limit pro poskytování pracovních výhod ve Velké Británii zůstává kontroverzním problémem, který však není neřešitelným.
Česká republika i Visegrádská skupina jako celek však důrazně upozorňuje, že nemůžeme podpořit žádná řešení, která by byla v jakékoliv podobě diskriminační a omezovala svobodu pohybu. Klíčové studie z posledních let, včetně studie University College London, dokazují, že imigranti z evropských států odvedli na daních ve Velké Británii více, než obdrželi na sociálních dávkách. Konkrétně pracovníci z „nových“ členských států přispěli mezi lety 2001 a 2011 na daních o 12 % více, než jim bylo vyplaceno na sociálních dávkách.
K těmto tématům proběhla politická diskuze i na nejvyšší úrovni na právě skončené Evropské radě. Nebyla to debata jednoduchá, návrh týkající se možného omezování svobody pohybu je kontroverzní pro skoro všechny členské státy. Česká republika je nadále připravena se aktivně zúčastnit všech diskuzí a doufáme, že další debata přinese dohodu, která umožní dosáhnout pozitivního výsledku referenda a setrvání Velké Británie v EU.
Je důležité, abychom kompromis ve všech oblastech reformní agendy našli v dohodnutém termínu, tedy do únorové Evropské rady, jak bylo ve čtvrtek dohodnuto představiteli osmadvacítky v Bruselu. Velká Británie tak bude schopna uspořádat referendum již v roce 2016 a EU se bude moci soustředit na ostatní výzvy, kterým v současnosti čelí. Ty můžeme efektivně vyřešit pouze tehdy, bude-li Velká Británie stále silným a aktivním členem Evropské unie.
