Role státu na finančním trhu II

Jak vlastně definovat roli státu na finančním trhu? Co by měl stát dělat, za co by měl odpovídat a do jakých oblastí by neměl zasahovat? Druhý díl se věnuje působení dozorových orgánů.

Stát má na finančním trhu tři základní cíle:

  • rozvoj finančního sektoru a ekonomiky České republiky
  • stabilita finančního sektoru
  • ochrana spotřebitele

Pro naplňování cílů státu slouží několik metod:

1. Regulace – přijímání pravidel hry – na mezinárodní i evropské úrovni a v české legislativě.
2. Dozor – sledování dodržování stanovených pravidel a jejich vymáhání.
3. Institucionální zajištění ochrany spotřebitelů.
4. Vzdělávání obyvatelstva tak, aby lépe rozumělo smyslu a vlastnostem různých finančních produktů.
5. Podpora určitých způsobů finančního rozhodování v rámci plnění cílů státu v sociální oblasti.

Stát také ovlivňuje podobu některých částí finančního trhu svým fungováním v roli účastníka (například emisí státních dluhopisů). V těchto oblastech by měl usilovat o maximální možnou transparentnost a podporu hospodářské soutěže.

2. Působení dozorových orgánů

2.1 Dozor nad dodržováním pravidel je jednou ze základních funkcí státní moci a stát určuje, kdo a jak bude tuto roli vykonávat. Vedle integrovaného dozoru nad finančním trhem v rámci České národní banky se dozorem nad některými oblastmi zabývají také jiné dozorové instituce.

2.2 Základní rolí dozorového orgánu je kontrola a vynucování dodržování pravidel, nikoliv vytváření pravidel nových. Musí být dodržováno rozdělení rolí mezi regulátorem jako autorem základních koncepcí a primární legislativy a dozorem. Spolupráce regulátora a dozorových orgánů by měla být založena na jasně definovaných a formálně zakotvených pravidlech. Podobně definovaná by měla být i role samoregulačních organizací či profesních asociací.

2.3 Pravidla, která nikdo nevynucuje, mají velmi omezenou sílu ovlivnit reálné chování osob, které se jimi mají řídit. Dozor by proto měl deklarovat a dodržovat důsledný, ale předvídatelný postup v případě porušení pravidel.

2.4 I přes integraci dozorových orgánů do jednoho stále pokračuje interní rozdělení na sektorové dozory s vlastní kulturou a vnitřními pravidly s omezenými jednotícími prvky. Je proto potřeba podporovat spolupráci a důvěru mezi jednotlivými částmi dozoru. Důraz by měl být kladen na slaďování postupů, výměnu informací a společnou práci tak, aby byly využity výhody integrace a regulatorní náklady byly v nejvyšší možné míře sníženy. Cílem státu je vytvořit skutečně integrovaný dozorový orgán s maximálně sladěným způsobem práce.

2.5 Hlavním přínosem dozorového orgánu je zvýšení jistoty pro všechny účastníky trhu. Vedle jasných interních procesů tuto jistotu zajišťuje především kvalita, transparentnost a rychlost postupu dozorových orgánů. Kvalita činnosti a předvídatelnost chování dozoru již předem omezují rizika nepřijatelných aktivit, tyto vlastnosti ale musí dozorový orgán usilovně a neustále budovat. Součástí tohoto procesu je i schopnost přiznat chybu a důsledné uplatňování osobní odpovědnosti jednotlivých pracovníků dozorového orgánu.

2.6 Ochrana spotřebitelů je stejně významná jako rozvoj finančního trhu a zajištění jeho stability, což byla dosud výrazná priorita dozorových orgánů.

2.7 Integrovaný dozor nad finančním trhem by měl jako jednu z hlavních priorit podporovat konkurenci, transparentnost a porovnatelnost podobných finančních produktů.

2.8 Dozor musí mít odvahu veřejně stanovovat žádoucí standardy jednání a v případě problémů komunikovat operativně svůj názor vůči trhu i veřejnosti. Informování trhu o názoru dozoru pomáhá vytvářet pravidla hry a umožňuje účastníkům trhu rychlé přizpůsobení požadavkům dozoru.

2.9 V případě nejasných situací nemůže dozor mlčet a odvolávat se na čekání na výklad soudu. Jasný a veřejně komunikovaný názor, který poté dozorový orgán konzistentně aplikuje v praxi, posiluje právní jistotu všech účastníků trhu, stejně jako rychlejší a plnější akceptaci stanovených pravidel. Naprostá většina účastníků trhu je ochotna dobrovolně přijmout pravidla stanovená dozorovým orgánem, což je v konečném důsledku i pro dozor levnější než využívání správního řízení či tvorba vyhlášek. Sledování míry dobrovolného přijetí pravidel je významným signálem pro hodnocení rizikovosti jednotlivých subjektů trhu stejně jako promptní a adekvátní postih doprovázený jednoznačnou komunikací v okamžiku, kdy dozor zjistí, že pravidla nejsou dodržována. V zájmu jednotného přístupu státu k finančnímu trhu je potřeba zajistit koordinaci postupu v této oblasti mezi jednotlivými složkami státu.

2.10 Je potřeba posilovat spolupráci dozorového orgánu s orgány sledujícími oblasti hospodářské soutěže a ochrany spotřebitele tak, aby si vzájemně předávaly informace a spolupracovaly při vytváření transparentního trhu finančních produktů.

2.11 Dozor musí mít jasně stanovené a veřejně komunikované cíle. Zároveň musí existovat systém efektivní veřejné kontroly dozoru a pravidelné hodnocení toho, jak dobře dozor své úkoly naplňuje. Na hodnocení se musí podílet jak dozorované instituce, tak i širší odborná veřejnost.

2.12 Vzhledem k nákladům, které výkon dozoru požaduje na dozorovaných subjektech (zejména v oblasti informační povinnosti), by se měl dozor zaměřit na efektivnost využívání prostředků, zefektivňování poskytování dat a měl by být schopen prokázat prokázat hospodárnost svých postupů a to, zdali a jak poskytovaná data skutečně využívá.

Upozornění: Tyto texty vyjadřují osobní názor autora. Napsat mu můžete na adresu blog (zavináč) prouza.cz

Share