Digitální trh už dávno není jen pro vyvolené. Naopak, na nakupování na internetu si Češi zvykli a jenom vloni podle průzkumů utratili v e-shopech 81 miliard korun. Žijeme v období digitální revoluce a zdaleka nejde jen o nakupování. Do online sféry se začínají přesouvat služby, u kterých jsme si to sice až donedávna dokázali stěží představit, ale dnes hodnotíme jejich vstoupení na digitální trh jako naprosto logické a velmi úspěšné. Po nabízených službách se totiž strhla obrovská poptávka. Upřímně, vzdali byste se dnes jen tak možnosti platit své účty přes internet, objednat si taxi přes aplikaci nebo zajistit si ubytování online?
Digitální život už dnes bereme jako naprostou samozřejmost a využívání různých platforem jako Liftago, AirBnB či Uber vnímáme často jako vrchol digitalizace v pozitivním slova smyslu. Jenže ve vzduchu visí jedno (větší či menší) „ale”. Zmíněné platformy zaznamenávají boom především v posledních pěti letech. Bohužel, do digitálního světa jsme se nenarodili, ale postupně jej vytváříme, zvykáme si na něj a učíme se v něm žít. Proto i když nám digitalizace ekonomiky přináší nesporně mnoho výhod, může stejně nesporně vyvolávat hodně otázek.
Sharing economy – sdílení, které rozděluje
Mnoho otazníků se objevuje především při diskuzi o takzvané „sharing economy“ neboli sdílené ekonomice, jež se stala novým fenoménem digitálního rozvoje. Princip je jednoduchý – lidé svůj majetek a služby nabízejí online, často přes nějakého prostředníka sbírajícího nabídky a poptávku, a ostatním pak stačí využít jejich nabídky. Sdílená ekonomika ale paradoxně společnost spíše rozděluje. Na jedné straně stojí tradiční byznys, na té druhé inovativní poskytovatelé služeb. Před dvěma měsíci, když jsem se stal koordinátorem digitální agendy v ČR, jsem si dovolil trochu předjímat a můj odhad, že právě diskuze o takzvané sdílené ekonomice bude vyvolávat nejvíce emocí, se potvrzuje.
Pravděpodobně vždy, když se bude mluvit o digitálním trhu, jeho rozvoji a případné regulaci, bude to debata emotivní, hlasitá a vyostřená. Dokazuje to i rekordní účast na kulatém stole Národního konventu o EU o postavení spotřebitele na digitálním trhu. Přišli zástupci tradičního byznysu, nezpochybňující právo na svobodnou volbu podnikání, pokud neodporuje právním předpisům, ale držící si určitý odstup od inovativních forem. Přišli manažeři ze startupů,odboráři i zástupci specializovaných organizací a neziskovek. A na místě byli i zástupci státní správy, jež naslouchá a snaží se pracovat se všemi střípky kompromisů, jež v debatách zaznívají. Zároveň jsme my všichni v sále byli také spotřebiteli, kteří chtějí co největší užitek z digitálního rozvoje.
„Přeregulovat” lze vše a jednoduše, cesta zpět je složitá
Z této směsi názorů vzniklo několik doporučení Národního konventu. Především musíme podporovat rozvoj sdílené ekonomiky i on-line platforem, a to už jen s respektem ke všeobecnému zájmu a opravdu obrovské společenské poptávce. Lidé chtějí online platformy využívat, zvykli si na ně, jsou pro ně často jednodušší a levnější alternativou tradičních modelů. Tento argument nás zavazuje, je však nutné najít vyvážený model, ve kterém se nové internetově zprostředkované služby budou pohybovat plně v souladu s platnou legislativou, kterou ale nebudeme vykládat tak, aby dusila dobré nápady.
V rámci regulace je dobré využít stávající právní úpravy. Dokonce sama Evropská komise, jejímž zvykem je spíše opačný postup, důrazně říká, že není potřeba zakazovat, naopak je lepší nechat cesty pro digitální služby otevřené a jen si pohlídat, jestli je nutné některá pravidla zpřísnit. Myslím si, že tato volba je správná. Neomezujme vše na začátku, „přeregulovat” se dá všechno, ale vrátit některé nesprávně zvolené kroky zpět, je složité, někdy dokonce i nemožné.
Naším cílem není vytvořit natolik tvrdá pravidla, aby digitální trh chřadnul a nám se tak vzdalovaly naše ekonomické cíle. Vytvořme pravidla, která poskytnou dostatečnou ochranu podnikatelům i spotřebitelům, ale stále budou podporovat rozvoj digitálního trhu a kreativitu lidí, kteří mají nápad a chuť něco dělat. Nesmíme totiž zapomenout na jeden důležitý fakt: všechny úpravy přijímané v digitální oblasti budou do budoucna stále více ovlivňovat naši konkurenceschopnost, hospodářský růst a míru zaměstnanosti. Tak si to nepokazme.
