ROZHOVOR Před rokem vyměnil post experta Světové banky za úřednickou židli ve Strakově akademii. Tomáš Prouza kývl na nabídku premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) stát se novým státním tajemníkem pro EU. Na adresu investičního balíčku šéfa Evropské komise Junckera říká: „Pro nás peníze nejsou tím podstatným. Důležitější je celkové investiční klima.“
* LN Vláda slibovala, že Česká republika bude v Evropě mluvit jednotným hlasem. Zatím to ale při pohledu na Pražský hrad vypadá tak, že se do Číny jezdíme učit stabilizovat společnost a o dopadech sankcí proti Rusku diskutujeme s Moskvou. Jak si to v Bruselu mají přebrat?
Po provozní stránce v tom nevidím problém. Jsme výrazně aktivnější, víme, co chceme. Dřív jsme byli spíš uražení, že návrhy nejsou podle našich představ. Vrcholová evropská politika by mohla být lepší. Nicméně je třeba dívat se na výsledky. Ruské sankce jsme podpořili, nebořili jsme evropskou jednotu.
* LN Nemáte problém s nevyjasněným postojem hnutí ANO k Evropské unii? V Bruselu se přidalo k federalistům, vicepremiér Andrej Babiš je ale vůči integraci EU poměrně kritický.
Myslím, že je to logické a pochopitelné. ANO je mladé hnutí a nemělo čas udělat si názor. Jako protestní hnutí na řadu věcí ani žádný názor mít nemuselo. Ono není jednoduché všechno to dohnat, experty nezískáte přes noc. Problém by byl, kdyby ANO nemělo definovanou svou evropskou politiku v roce 2017. To, že ji nemá dnes, je přirozené.
* LN Kabinet Bohuslava Sobotky se k přijetí eura staví pozitivně. Proč bychom o společnou měnu měli usilovat?
Protože nám to ušetří spoustu peněz. Firmy si výrazně sníží náklady, ušetří na zajištění kurzu, dá jim to jistotu. A lidé budou mít šanci snadno si porovnávat ceny zboží u nás a v cizině. Když zjistí, že něco je za hranicemi levnější, budou jezdit za nákupy třeba do Drážďan nebo do Vídně a české obchodníky to donutí zlevnit. Kolem eura panuje řada falešných představ a naším úkolem je takové mýty odbourávat. Roky jsme tu měli prezidenta, pro nějž byl boj s eurem větší výzvou než boj se změnou klimatu. Nestál proti němu žádný silný politik, který by říkal opak.
* LN Jenže co když se vymění politická garnitura a za pár let bude vláda říkat to co kdysi Václav Klaus?
Proto tu musí být dohoda minimálně s částí opozice. Vláda nedává žádný termín pro vstup do eurozóny i proto, že jakékoliv datum by přesahovalo její mandát. Tato vláda už to nestihne. Naším úkolem je připravit podmínky tak, aby jakýkoliv další kabinet mohl rozhodnout v řádu měsíců.
* LN Nové kolo evropských dotací se stále nerozběhlo, řeší se provádění služebního zákona, bez něhož EU nic neuvolní. Můžeme si za to sami, nebo je to důkaz diktátu bruselské administrativy?
Evropskou komisi docela chápu. Služební zákon slibujeme třináct let, tak je logické, že teď chtějí vidět důkaz místo slibů. Pro mě je to příklad, jak předchozí vlády zacházely s Evropou. Neustále jsme jen slibovali, ale následně nic nesplnili. A není to je služební zákon, to samé se dělo se směrnicí EIA o posuzování vlivu na životní prostředí. Ta byla také neustále odkládána. Teprve naše vláda něco opravdu dělá. Sobotka konzultuje s předsedou Evropské komise Jeanem Claudem Junckerem, ministr životního prostředí Richard Brabec vyjednával věci kolem EIA, Michaela Marksová se zasazovala o výjimky z německé minimální mzdy.
* LN Kvůli špatnému čerpání regionálních dotací visí nad mnoha kraji stamilionové sankce. Vyřeší se to do budoucna tím, že se škrtnou regionálně rozdělované peníze a vše se bude řídit centrálně?
Minimálně budou úředníci sedět na jednom místě a bude na ně vidět. Rakousko provedlo přesně to samé a z jeho zkušeností vyplývá, že hned zjistíte, jestli v nějakém kraji náhodou nevzniká za evropské peníze úplně něco jiného než jinde. Pro mě je ale daleko větší problém, co s těmi starými regionálními programy. Tam pořád ještě zbývá 28 miliard korun a je třeba vymyslet, jak je dostat ven.
* LN A to zatím nevíme?
V tom nám Brusel neporadí. Evropská komise po nás chce, abychom navrhovali nové prioritní osy, vymýšleli nové věci. Musíme být kreativní a tlačit to. Klidně zkusit dvacet návrhů s tím, že vyjdou čtyři. Může se to jen vyplatit, protože nic neriskujeme. Maximálně to nedopadne.
* LN Novým způsobem, jak se dostat k evropským penězům, má být investiční balíček připravený předsedou Komise Junckerem. Potřebuje Česko vůbec takové finance, když má potíže i s obyčejnými dotacemi?
A potřebujete prémie od svého zaměstnavatele? Je to hezký bonus navíc, který potěší. Pro nás jsou nejdůležitější kohezní fondy dorovnané národními zdroji. Junckerův balíček může být zajímavým doplňkem třeba pro dopravní nebo energetické projekty. My ale na rozdíl od jižní Evropy nemáme problém s penězi. Komerční banky přetékají likviditou, půjčujeme si za stejné úroky jako Němci. Pro nás peníze nejsou tím podstatným. Mnohem důležitější je celkové investiční klima. Zamysleme se nad tím, jak dlouho u nás zaberou nejrůznější povolení, jak dlouho trvá příprava projektů. Důležitější než mít nabídku peněz je pro nás zrychlení procesů, jak se k nim dostat. Musíme mít i představu o tom, co vlastně financovat chceme.
* LN Loni jsme v první soupisce poslali do Bruselu projekty určené pro Junckerův balíček, které dohromady moc smyslu nedávaly.
Protože neexistovala žádná kritéria, většina zemí z opatrnosti navrhla to, co zrovna měla na stole. Kde není zadání, nemůžete čekat, že si ho někdo předem stanoví. Podle prvních signálů bude zájem o projekty, které mají dopad na více evropských zemí. Nutně to nemusí být něco striktně přeshraničního. Třeba plynovod na severní Moravě bude mít díky transportním kapacitám dopad i u našich sousedů, a lze tedy argumentovat tím, že tak bude přínosem pro celou Evropu.
* LN Kdy bude jasno, o co chce Česko usilovat?
Legislativa k Junckerově balíčku se bude dělat přes léto, takže pak budou jasná i kritéria. Ministerstvo financí ale pracuje na detailním seznamu průběžně.
* LN Bude se Česko nějak podílet na financování fondu?
Neplánujeme to. Již jen proto, že takové investice potřebujeme výrazně méně než státy na jihu Evropy. Nemáme problém s tím, že by banky požadovaly zajištění pro případ státního bankrotu. Pro Řeky bude garance evropského investičního fondu mnohem významnější než pro nás či Němce.
* LN Vnitro vypsalo konkurz na posty státních tajemníků pro jednotlivá ministerstva, čímž definitivně přijdete o své výlučné postavení ve struktuře státní správy. Nelitujete toho, že nejste přímo ministrem pro EU?
Pro mě je mnohem výhodnější nebýt ministrem, neřešit si svou rozpočtovou kapitolu, svou resortní problematiku, neúčastnit se debat o rozložení hlasů v koalici. Mohu se soustředit na svou koordinační roli. Za ten rok, co jsem ve funkci, jsem nikdy nenarazil na problém, že by něco nešlo jen kvůli tomu, že jsem místo ministra státním tajemníkem.
* LN Státní tajemníci získají definitivu. Máte tím svůj post pojištěný?
Služební zákon je jedna věc. Na druhou stranu si nedokážu představit, že by tuto práci dělal člověk, s nímž premiér nechce spolupracovat. Evropská témata jsou až intimně premiérskou záležitostí.
* LN Říká se o vás, že jste natolik loajální k premiéru Sobotkovi, že s vámi počítá na nějakou významnější pozici. Prý na ministerstvo průmyslu nebo na ambasadorský post v Pekingu…
Už jsem si přečetl i to, že bych měl být šéfem diplomacie nebo velvyslancovat v Bruselu. Ale vážně. Moje práce je lepší, než jsem čekal. Apak jsem slíbil rodičům, že to za vnoučaty nebudou mít daleko.
autor: Blahoslav Hruška
Rozhovor vyšel ve středu 11. března 2015 v Lidových novinách.
