Když založíte firmu s inovativním produktem v malé středoevropské zemi, to nejlepší, co se vám může přihodit, je najít si partnera, který ve vašem podnikání rozpozná příležitost pro globální růst. Stalo se to už v desítkách případů: namátkou herní studio Beat Games koupené Facebookem, startupy jako Brand Embassy, Socialbakers, Cognitive Security, Twisto, Apiary, ale i větší Avast či Kiwi.com. Firmy se skvělým nápadem a s chytrými lidmi dostaly díky silnému novému majiteli šanci prosadit se po celém světě.
Úspěšné příběhy internetových milionářů přitahují pozornost veřejnosti a mladým podnikatelům a podnikatelkám, rozjíždějícím své technologické startupy, jasně ukazují, že dobýt svět je možné i z Česka. Dosud jste k úspěchu potřebovali hlavně dobrý nápad, motivovaný a oddaný tým a investory, kteří jsou ochotni onen dobrý nápad podpořit tak, aby se mohl prosadit celosvětově. A chytrá země by měla dělat všechno pro to, aby motivované podnikatele podporovala a umetala jim cestu k růstu.
Evropa často mluví o nutnosti podporovat inovace a mít i v Evropě technologické šampiony. Jenže se zdá, že spíš děláme všechno pro to, aby zajímavé startupy z Evropy odcházely. Smutným příkladem je hodně diskutovaný případ firmy Grail, kdy si Evropská komise chce přivlastnit možnost přezkumu akvizice velkým investorem jen z toho důvodu, že máte tak dobrý nápad, že byste mohli svým produktem na trhu způsobit revoluci a hodně vyrůst. Člověk by si přitom myslel, že to je přesně to, co chceme!
Malí podnikatelé a inovátoři byli vždy spíše ti, kteří monopoly boří, nikoli vytvářejí. Dominanci systému Windows nezbouraly pokuty regulátorů, ale příchod nových operačních systémů a open-source. Nyní by ale od prvního okamžiku, kdy by komisařka pro hospodářskou soutěž usoudila, že váš startup má potenciál budoucí (!) dominance trhu, hrozilo, že Evropská komise transakci zastaví, i když dosud řešila jen opravdu transakce velké.
Aktuálně běžící soud u Evropského soudního dvora, u nějž se firma Grail, slibně rozvíjející technologii screeningu rakoviny, ohradila proti stopce od komisařky pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerové ohledně její akvizice firmou Illumina, je výstražným příkladem pro všechny ambiciózní inovativní startupy. I když nemáte skoro žádné tržby ani tržní podíl, dokonce ani v Evropě nepůsobíte, usoudí-li Evropská komise, že máte skvělou technologii, s níž v budoucnu můžete podle jejího pocitu trh ovládnout, zapomeňte na to, že máte šanci získat silného partnera.
Americká farmaceutická společnost Illumina sice dokončila akvizici biotechnologické firmy Grail v srpnu 2021, ale to bylo ještě před posouzením obchodu ze strany Evropské komise. A té se celá transakce nelíbí. Uvidíme, jak se věci vyvinou, každopádně Illumina se s verdiktem nehodlá smířit a veto Komise zpochybňuje. Mimochodem, ve stejné věci dosáhla úspěchu ve sporu s americkou Federální obchodní komisí.
Prvoinstanční rozsudek zcela mění dosavadní praxi soutěžního práva. To primárně řeší v členských státech místní antimonopolní úřady, pokud však jde o firmu s přesahem do více zemí nebo s tak velkou silou, že na ni jeden úřad nestačí, nastupuje Evropská komise. Nová hypotéza Komise, že firma sice není velká, ale může v budoucnu třeba být, takže jí raději zabráníme vyrůst, znamená závažné narušení právní jistoty i svobody podnikání.
Bránění úspěšným akvizicím v samotném jejich zárodku je nebezpečným precedentem, který podkopává podnikatelské prostředí v celé Evropě. O důvod víc, proč firmy, jež nechtějí riskovat nepředvídatelné zásahy regulátora, odejdou rovnou za oceán nebo přinejmenším do Británie či do Izraele, kde je přivítají s otevřenou náručí (a často i peněženkou). Takovými kroky se přibližujeme k budoucnosti „skanzenu Evropa“, z něhož se dynamika inovativní ekonomiky rychle vytratí bez ohledu na to, jak hezky budeme mluvit o digitalizaci a modernizaci.
Psáno pro týdeník Ekonom.
