V polovině prosince loňského roku těsně před zatím poslední Evropskou radou představila Evropská komise balíček návrhů, které se zásadním způsobem dotýkají otázek společné ochrany vnějších hranic Schengenského prostoru a EU. Komise tak reaguje na dlouhodobé volání České republiky a některých dalších států po posílení sdílené odpovědnosti členských států za ochranu hranic. Balíček z dílny Komise obsahuje několik návrhů, které jsou jak legislativní, tak metodické. Klíčové pro budoucnost osmadvacítky jsou ale tři – návrh na zřízení Evropské pohraniční a pobřežní stráže, změny Schengenského hraničního kodexu a zřízení Evropského cestovního dokladu pro návraty.
Návrhem, který přináší nejradikálnější změny, je vytvoření Evropské pohraniční a pobřežní stráže. Její zřízení prosazuje česká vláda již několik měsíců, český premiér o tomto tématu pravidelně hovoří na jednáních lídrů EU. Česká vláda považuje zřízení společné evropské stráže za zásadní evropskou prioritu při řešení migrační krize. Sdílená odpovědnost je alternativou vůči stavění plotů a zavírání hranic mezi členskými státy.
Podle nejnovějšího návrhu Komise by Evropská pohraniční a pobřežní stráž měla vycházet ze stávající agentury Frontex (nově nazvané Agentura evropské pohraniční a pobřežní stráže), která by měla být zásadním způsobem posílena, a to jak personálně, tak rozšířením pravomocí. Cílem je, aby agentura byla akceschopná a měla silnější mandát, než jakým dosud disponoval právě Frontex.
Co se týče personálního obsazení, současný návrh Komise počítá minimálně s 1500 experty. Tento počet se ale na základě jednání může zvýšit. Experti společné evropské stráže by měli působit v záloze a v případě potřeby by měli být povoláni do služby. Důležité je, že na národní úrovni by předem mělo být určené, kdo ve společné stráži bude působit – systém by tedy měl být flexibilnější.
Společná stráž by měla podporovat také praktické fungování návratové politiky. Pokud dnes příslušník třetího státu nedostane azyl, je na členském státu, aby ho ze svého území vrátil do místa původu. Komise navrhuje, že do budoucna by se návratové akce jednotlivých států více koordinovaly, čímž by mělo dojít ke zvýšení jejich efektivity.
Klíčovou otázkou ve fungování Evropské pohraniční a pobřežní stráže bude samozřejmě suverenita. Ochrana hranic je dnes suverénním právem (i povinností) jednotlivých členských států. Návrh Komise však počítá s tím, že pokud členský stát nebude zvládat (či nebude plnit) ochranu vnější hranice, dojde k povolání společné evropské stráže. Jak ale zdůrazňuje Komise, společná stráž rozhodně nemá přebírat úkoly členských států, ale má posílit zemi v ochraně hranice. Otázku suverenity pak Komise řeší tak, že jednotky společné evropské stráže budou pod velením členského státu, na jehož území budou působit. O možném zásahu do suverenity se ale jistě povedou diskuse v následujících měsících.
Druhý významný návrh Evropské komise se týká revize Schengenského kodexu. Tento technický název za sebou skrývá stěžejní opatření k posílení evropské bezpečnosti a reaguje na konkrétní problémy současné bezpečnostní situace v EU. Cílem návrhu je především reagovat na fenomén tzv. zahraničních bojovníků, tedy občanů EU, kteří vycestují do třetí země, v níž se účastní bojového výcviku či přímo bojových akcí a následně se vrací zpět do Unie. Obsahem návrhu je proto důslednější kontrola občanů EU, kteří vstupují do Unie. Tyto osoby jsou dnes kontrolovány jen namátkou, a potenciálně nebezpečné osoby se tak do EU mohou dostat bez povšimnutí. Podle návrhu by měla nově probíhat kontrola všech občanů EU, kteří se do osmadvacítky vracejí ze třetích zemí, a to v souladu s informacemi z bezpečnostních databází.
Poslední významný návrh z balíčku Komise se týká tzv. Evropského cestovního dokladu pro návraty pro nelegálně pobývající osoby. Jak už bylo řečeno v úvodu, účinná návratová politika je předpokladem pro úspěšné zvládání migračních tlaků. Evropu dnes trápí problém s identifikací těch, kteří do ní přišli z třetích zemí. Návrh Komise proto technicky řeší aspekty identifikace některých osob, které na evropském území pobývají nelegálně tak, aby byl jejich návrat do zemí původu snazší a rychlejší.
Představené návrhy před sebou mají ještě dlouhou cestu, nicméně ze závěrů prosincového summitu lídrů EU a ambicí nizozemského předsednictví vyplývá, že pozice Rady ministrů vnitra a spravedlnosti k balíčkům Komise musí být hotova do konce června.
