Týdeník Respekt se zeptal na pár věcí, které často zdůrazňuje Emmanuel Macron – a kde bychom si měli říct, co je náš národní zájem. Nemůžeme si totiž dovolit stát stranou a tvářit se, že se nic neděje.
Macron navrhuje „demokratickou konvenci“, debatu na 6-10 měsíců, které by se zúčastnili obyvatelé EU27 – často formou příspěvků na online platformě -, jejímž cílem by mělo být najít odpověď, jak si Evropané představují Evropu (to stejné udělal Macron ve Francii). Podporujete takovou debatu? (Proč ano/proč ne)
Rozhodně ano. Poslední dobou se debata stále točí okolo toho, co je špatně – a to důležitější by bylo, kdybychom dokázali mluvit o tom, jak věci změnit, a co by mělo být výsledkem společné Evropy. Taková debata chybí i v ČR, jak na veřejnosti, tak i uvnitř většiny politických stran. ČSSD je pokud vím jediná, kdo má dlouhodobý evropský program.
Macron chce evropské kandidátky do voleb do EP v roce 2019 pro 73 poslanců (což odpovídá počtu britských MEPs). Je to pádný nápad? (Proč ano/proč ne)
Není, myslím, že by se tato místa měla zrušit, byl by to – alespoň drobný – příspěvek ke zefektivnění Evropského parlamentu.
Dále navrhuje stálé evropské velitelství („úzce spolupracující s NATO“) a evropský fond na financování obranných nákupů v EU (dronů, radarů apod.). Podporujete tyto myšlenky? (Proč ano/proč ne)
Ano, toto odpovídá i českým požadavkům na posílení společné evropské obrany. Měli bychom umět lépe plánovat a vykonávat mise, které jsou v zájmu Evropy, a neměli bychom být rukojmími kterékoliv neevropské členské země NATO, které se taková mise nemusí líbit. Evropský fond na financování má smysl, ale než se stane realitou, musíme projít těžkou debatou o osudu obranného průmyslu. Pokud chceme lépe fungující a lépe spolupracující evropskou obranu, budeme se muset dohodnout na tom, jak omezit druhy a varianty výzbroje.
Žádá a) společný rozpočet pro státy eurozóny, b) společného ministra financí odpovědného za tento rozpočet a c) parlament eurozóny (složený z europoslanců dotčených států). Podporujete tyto kroky z hlediska zájmu EU? Budete chtít, aby i tváří v tvář těmto možným pohybům Česko přijalo v brzké době euro? (Proč ano/proč ne)
Z ekonomického pohledu to nedává moc smysl – i rozpočet Evropské unie jako celku je oproti národním rozpočtům v podstatě zanedbatelný – a rozpočet eurozóny by byl ještě menší. Ale může jít o velmi silné symbolické gesto, které jasně EU rozdělí na „my“ a „oni“, a eurozóna si může začít tvořit vlastní obchodní a ekonomická pravidla na úkor nečlenů. My už jsme euro měli mít dávno, jsme ekonomicky připraveni, firmám by to rozhodně prospělo a není důvod čekat. Nepotřebujeme debatu o tom, jestli euro přijmout nebo ne, ale s jakým kursem.
Pokud by tyto plány spatřily světlo světa, Evropa se výrazněji rozdělí na EU několika rychlostí. V jak rychlé skupině států z hlediska integrace máme být a proč?
Nemůžeme být nikde jinde, než v té první. Tedy pokud někdo nepřijde s novým geniálním byznys modelem ČR, se kterým bychom přerušili úzkou navázanost na Německo a další země eurozóny.
Macron také navrhuje stanovit „společný sokl sociálních práv“ včetně jednotné minimální mzdy v EU27. Souhlasíte? (Proč ano, proč ne)
Je jasné, že jedním z hlavních důvodů kritiky EU je situace chudších a méně vzdělaných vrstev, kterým globalizace nepomáhá. Potřebujeme tedy hledat cestu, jak jim pomoci a jak posilovat sociální práva lidí, včetně vyšší minimální mzdy. Prostor pro její zvyšování je nejen v ČR, ale i v řadě dalších zemí EU. Zvyšování tedy ano, a smysl by dával i nějaký společný evropský cíl, například 40-45 % průměrné mzdy.
Macron chce dále „sblížit sazby daně z příjmů firem“ (pro Francii navrhuje její snížení ze 33 na 25 procent), aby se zabránilo „smrtící konkurenci mezi státy EU.“ Podporujete takový krok? (Proč ano/proč ne)
Ne. Smysl má sjednotit základ daně, aby země mezi sebou nesoutěžily prostřednictvím různých výjimek a slev. Naproti tomu soutěž sazbami je férová, pokud jsou skutečně srovnatelné.
Zároveň navrhuje sjednotit odměnu za stejnou práci bez ohledu na to, zda ji vykonává místní zaměstnanec nebo cizí vyslaný pracovník („aby Francouz nedostal za jednotku práce odměnu 100 a Polák 40“). Souhlasíte? (Proč ano/proč ne)
Určitě je potřeba bojovat proti mzdovému dumpingu – a pro situace, kdy je třeba bulharský zedník „vyslán“ na rok a pracuje na různých stavbách papírově bulharské firmy, je to nefér soutěž. Něco jiného ale je, pokud pracovník přijede na jeden konkrétní úkol a na časově omezenou dobu. Volný pohyb pracovní síly je obrovská vymoženost EU, a neměli bychom si ji nechat sebrat kvůli těm, kteří pravidla zneužívají.
Konečně navrhuje, aby se veřejných zakázek v EU mohly zúčastnit jen firmy, které produkují polovinu své produkce v EU, a chce zvýšit antidumpingová cla EU. Souhlasíte? (Proč ano/proč ne)
Nemyslím si, že „Buy European“ je něco, co bychom měli vynucovat zákonem. Volný obchod je plus a neměli bychom ho omezovat, ostatně v řadě obchodních smluv EU se třetími zeměmi je požadavek otevření trhu veřejných zakázek našim důležitým požadavkem. Co se týče antidumpingu, tam bychom rozhodně měli být rychlejší při rozhodování a měli bychom mít mnohem tvrdší nástroje, než máme dnes – včetně vyšších maximálních sazeb.
