Před pár týdny publikovali německý a britský ministr financí společný článek ve Financial Times. Poprvé v něm zástupce Berlína připustil změnu zakládajících smluv tak, aby byl zajištěn férový přístup pro ty státy, které zůstanou mimo eurozónu, ale přesto se účastní jednotného trhu.
Téma změny smluv osobně nevnímám jako prioritu, a to především s ohledem na historickou zkušenost EU, kdy zahájení obdobných debat o institucionálních změnách vždy do značné míry zastínilo hledání řešení skutečně palčivých problémů.
To, co dnes Evropu skutečně pálí, jsou ekonomická témata, která vždy evokují průřezové téma konkurenceschopnosti Evropské unie. V tomto ohledu se nám nedaří občany přesvědčit o tom, že jsme na cestě ke stabilní a dynamické ekonomice.
Za nástroj, který by měl přispět ke zlepšení ekonomického výkonu, považuji vnitřní trh – téma, které dlouhodobě spojuje Českou republiku a Velkou Británii. Naším prvořadým cílem by proto dnes mělo být odstranění fragmentace vnitřního trhu se službami, dokončení digitálního trhu a pokračování liberalizace v energetice.
Jak zmínil premiér Cameron ve svém projevu loni v lednu, Británie vstoupila do Evropské unie spíše s racionálními než emocionálními očekáváními. Právě to je, myslím, skutečnost, která v současnosti vystihuje náš rozdílný pohled na budoucnost evropské integrace, ačkoliv Evropa aktuálně řeší především ekonomické aspekty svého fungování.
Unie jako projekt evropských hodnot
Česká republika dnes, obdobně jako v minulosti Tony Blair, nevnímá Evropskou unii pouze jako ekonomický projekt, ale především jako projekt politický. Účelem politické Evropy je z našeho pohledu budování demokratických a efektivních institucí, v jejichž rámci mohou jednotlivé národy spolupracovat.
Z pohledu České republiky zůstává prioritou Unie společných evropských hodnot a solidarity mezi národy, která se neomezí pouze na ekonomický koncept, ale zahrne také prostor politický.
Právě poslední zahraničněpolitické události postavily evropskou spolupráci do zcela nového světla. V oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky unie představuje Londýn rozhodně klíčového hráče a jeho přínos nelze jakkoli zlehčovat. Nejen v tomto kontextu je třeba zdůraznit, že Británie hraje v Evropské unii zásadní úlohu.
Minulý rok uplynulo 40 let od vstupu Británie do EU. Tento rok slavíme desetileté výročí členství České republiky. Myslím, že nejen mne osobně, ale i občany České republiky by velmi zarmoutilo, kdyby se Británie rozhodla opustit „rodinu evropských národů“ a kdybychom již další „kulatiny“ neoslavovali společně. Pevně věřím, že další vývoj evropského integračního projektu britské občany přesvědčí o tom, že jedinečnost osmadvacítky spočívá v jednotě a toleranci.
Rychlé komentáře autora k aktuálnímu dění najdete na jeho Twitter účtu @CZSecStateEU.
