Česká národní banka má od počátku září na starosti ochranu spotřebitelů proti nekalým a agresivním obchodním praktikám. Je také aktivnější ve finančním vzdělávání. Znamená to, že pro klienty finančních institucí nastane ráj na zemi?
Na první pohled se zdá, že by mohlo dojít k významné změně. ČNB získala pravomoc postihovat nefér praktiky na finančním trhu a zákon – poměrně široce definující, co jsou nekalé a agresivní obchodní praktiky – jí dává relativně velký prostor zasáhnout proti pochybným institucím a proti chování, které může poškodit řadu klientů.
ČNB dokonce k 1. září zřídila speciální útvar, který se bude touto agendou zabývat, a který vede zkušená právnička Helena Kolmanová. Vedle toho se centrální banka rozhodla více angažovat ve finančním vzdělávání a dokonce řadu českých škol vybaví učebnicemi a dalšími pomůckami, vysvětlujícími fungování finančního trhu.
Stačí to?
Na jakékoliv soudy je samozřejmě velmi brzo a v každém případě jde o krok správným směrem, i když se řada členů bankovní rady netají názorem, že by se ochrany spotřebitele nejraději zbavili (a je pravdou, že zájmy stability trhu a ochrany spotřebitele mohou být někdy v rozporu a zájem na stabilitě trhu v případě sporu pravděpodobně převáží). Celé téma ochrany spotřebitele je navíc poměrně nové a neusazené, a to nejen v České republice. Na většině konferencí, které se tomuto tématu věnují, totiž zní stále stejný refrén – zkoušíme různé věci, ale nevíme, co doopravdy dlouhodobě funguje.
Přesto existuje několik věcí, které by mohly ochranu spotřebitele u nás výrazně zvýšit, aniž by to vyžadovalo příliš vysoké náklady nebo desítky nových zaměstnanců ČNB.
Vyřešme úvěry
První – a nejnákladnější – by bylo rozšíření dohledu ČNB i na nebankovní subjekty, poskytující spotřebitelské úvěry. ČNB totiž poměrně důrazně (a správně) kritizuje rostoucí zadlužování nízkopříjmových skupin obyvatelstva. Právě tyto skupiny přitom nejčastěji naletí různým podvodníkům, kteří slibují jednoduché úvěry bez zjišťování příjmu a pomocí pochybných praktik dluhy svých klientů navyšují tak, že nejsou schopni splácet a často přicházejí i o střechu nad hlavou. Sledovat chování a postupy některých „úvěrových“ firem je jako sledovat výukový film s přehledem všech hlavních agresivních a nekalých praktik, takže důrazný zásah dohledové instituce by byl jistě na místě. Dokud ale na tuto oblast bude formálně dohlížet Česká obchodní inspekce místo ČNB, která se umí na finančním trhu orientovat, budou mít úvěroví žraloci stále dostatek potravy.
Vzdělávání nestačí
Finanční vzdělávání je samozřejmě nesmírně důležité a dlouhodobě opravdu přispěje k tomu, že se lidé budou umět na finančním trhu lépe orientovat. V současné situaci je ovšem potřeba myslet nejen na děti na základních školách, ale i na jejich rodiče, kteří často řeší složité finanční operace bez jakýchkoliv znalostí nebo možnosti využít zkušenosti přátel či rodiny. Spoléhat se na to, že vzdělávání zafunguje dostatečně rychle, aby výrazněji omezilo rizika poškození či dokonce okradení finančními žraloky, je proto velmi nebezpečné.
Pomohla by větší odvaha
Naopak velmi účinná i na ty, kteří jsou obvykle vůči snahám o vzdělávání imunní, by byla větší odvaha České národní banky upozorňovat na ty, kteří se chovají neférově a poškozují klienty. Zatím se ČNB ve většině případů omezila jen na obecná upozornění na neobvyklé postupy, bez jména konkrétní firmy ale nemají tato upozornění šanci získat větší prostor v médiích. Přitom právě mediální varování jsou nejúčinnější zbraní proti nekalým praktikám, ať už jde o televizní pořady typu Černé ovce nebo varování ve čtených denících (což potvrzuje i nedávná snaha jedné pochybné firmy umlčet redaktorku Mladé fronty Dnes trestními oznámeními).
Ostatně třeba poměrně účinný britský dozor nad finančním trhem jednoznačně říká, že nejlepší a nejúčinnější zbraní proti těm, kteří poškozují klienty, nejsou pokuty, ale politika „name & shame“. Jinými slovy, na pochybné praktiky se upozorňuje, a to tak důrazně, že jejich pachatelé mají jen malou šanci se na trhu dlouhodobě udržet. Naproti tomu bezzubá varování ČNB žádný zásadní dopad bohužel nemají.
Je čas jít
Poslední změnou, která by bez velkých nákladů výrazně zlepšila ochranu spotřebitele, je možnost ČNB odstranit z trhu ty, kteří záměrně a opakovaně poškozují klienty. ČNB tvrdí, že má v řadě případů svázané ruce, žádné změny legislativy ale bohužel nenavrhla. Pokud by ve většině zemí EU profesní asociace vyloučila některého člena pro závažné a opakované poškozování nebo dokonce okrádání klientů, velmi rychle by kvůli ztrátě důvěryhodnosti přišel o možnost na trhu působit. U nás bohužel takovému člověku ČNB licenci odebrat nemůže – a protože jsou jeho obchodní výkony pro firmu zajímavé, nezbaví se jej ani ona. A pokud ČNB rezignuje na snahu očistit trh od podobně křiklavých případů poškozování klientů, stane se spoluviníkem při okrádání dalších desítek lidí. Není tedy čas udělat alespoň některý z těchto jednoduchých kroků?
Upozornění: Tyto texty vyjadřují osobní názor autora. Napsat mu můžete na adresu blog (zavináč) prouza.cz
