Rozhovor serveru www.bankovnipoplatky.com s Tomášem Prouzou, ředitelem společnosti Partners a bývalým náměstkem ministra financí.
1) Co říkáte na návrhy NERVu na řešení současné finanční krize?Existuje krásný výraz pel-mel a i tak by bylo možno nazvat souhrn návrhů NERVu. Nic jiného asi nešlo od tak rozdílně sestavené skupiny očekávat. Ale trápí mě, že velká část návrhů znamená zásadní navyšování vládních výdajů – a to, že ty, které mají zjednodušit podnikání, nemají tak velkou podporu, jak bych očekával.
2) Neobáváte se rozporů v NERVu, spočívající v tom, že členové pocházejí nejen z různých politických stran, ale i z různých ekonomických škol a směrů?Určitě ano, ale NERV je pouze poradní orgán a už dnes je vidět, že vláda si bude z návrhů vybírat jen ty, které jí ladí politicky a ne ty, které mají nejvyšší přidanou hodnotu bez ohledu na politickou nálepku. Navíc NERV bohužel přišel s několikaměsíčním zpožděním, nejen kvůli postupu krize, ale i proto, že řada změn bude vyžadovat změnu legislativy a může být problém tyto změny kvůli stále pomalejšímu legislativnímu procesu stihnout
3) Myslíte si, že je efektivní pumpovat peníze do bank na straně jedné a snižovat základní úrokové sazby od centrálních bank na straně druhé, když ve výsledku banky peníze drží a nepouštějí je dále do ekonomiky?Rozhodně ne, banky jsou ale velmi efektivní lobbisté a dokázaly si vyjednat naprosto neuvěřitelné podmínky. Velká část státní podpory bankám sanuje rizika, do kterých manažeři bank šli dobrovolně – a jejich akcionáři je za tato rizika odměňovali. Státní pomoc výrazně zvyšuje morální hazard, protože říká jednoduchou věc: když se daří, dostanete odměnu, pokud se nedaří, riziko za vás převezme někdo jiný…
4) Jak banky donutit, aby nebrzdily svoji úvěrovou politiku?Násilím to nejde, protože pro bankéře je dneska nejpohodlnější nic nedělat a jen natáhnout ruku. A vysoká opatrnost je i přiznáním, že banky řadu rizik neumí analyzovat. Takže teď raději nebudou dělat chvíli nic. Pak se jeden do byznysu znovu pustí a ostatní budou následovat, protože nebudou mít jinou možnost. Nejhorší ale je, že se většina lidí z dnešní krize nepoučí a za pár let budeme mít kreativní finanční produkty zpátky.
5) Jaký je Váš názor na plány ČEZu postavit v ČR paroplynové elektrárny v souvislosti s nedávnou plynovou krizí?Myslím, že budování nových kapacit je dobrá strategie a umožní ČEZu zůstat konkurenceschopný. Paroplynové elektrárny jsou nejrychlejší řešení, určitě ale není samospasitelné. A je jasné, že jádru se nevyhneme, i kdybychom chtěli.
6) Myslíte si, že se současnou krizí by bylo vhodné přehodnotit dlouhodobé výhledy rozvoje ve smyslu útlumu zranitelného automobilového průmyslu ve prospěch jiných výrobních aktivit? A pokud ano, které by podle Vašeho názoru byly vhodné?O tom, že česká ekonomika je příliš závislá na automobilovém průmyslu, se mluvilo už poslední tři roky. Jenže přilákat investice s vyšší přidanou hodnotou je mnohem složitější a nikdo se příliš nesnažil připravit pro ně podmínky. Obvykle totiž nejde o projekty, které přinesou tisíce nových pracovních míst najednou, ale maximálně pár stovek. Jenže tato pracovní místa jsou mnohem stabilnější a lépe oceněná.
7) A poslední otázka, která se týká bankovních poplatků. Domníváte se, že v souvislosti s finanční krizí hrozí růst bankovních poplatků v závislosti na menší ochotě bank půjčovat?Ano, myslím, že hrozí růst poplatků. A nebude to jen kvůli nižšímu zisku z úvěrování (ziskové spotřebitelské úvěry zatím banky nijak neomezují), ale i kvůli potřebě dotovat atraktivní úroky na depozitech (viz aktuální nabídka GE Money Bank, která je pro ně velmi ztrátová a musí se nějak zaplatit). Ještě tvrdší bude i tlak mateřských bank na navyšování zisku českých dcer, aby zajímavé dividendy naplnily prázdné pokladnice matek.
Upozornění: Tyto texty vyjadřují osobní názor autora. Napsat mu můžete na adresu blog (zavináč) prouza.cz
