Zatímco všichni hledají důvody, proč vstup do eurozóny oddalovat a pokud možno nedělat nic, můj bývalý kolega a národní koordinátor pro zavedení eura Petr Očko měl jako jeden z mála lidí odvahu napsat článek s jasnými důvody pro.
Termín není a v blízké době nebude. Tak skončil první pokus o revizi Strategie přijetí eura v České republice, kterou schválila před několika dny vláda. Jsem přesvědčen, že tím byla promarněna příležitost přihlásit se jednoznačně k závazku vstupu do eurozóny a zejména podnikatelskému sektoru dát potřebnou jistotu ohledně časování příprav na tento zásadní krok ve vývoji naší ekonomiky.
Debata o termínu byla velmi krátká a proběhla ve stínu jednání o prvním batohu reforem veřejných financí. Do hledáčku médií se dostala až díky finální přestřelce mezi ministerstvem financí (MF) a ČNB (případně mezi MF a některými členy vlády) o tom, zda má eurostrategie obsahovat alespoň podmíněné stanovení roku 2012 jako data zavedení eura. I podmíněná formulace termínu (vázaná na úsilí vlády o odstraňování překážek pro přijetí eura) však nakonec z eurostrategie vypadla.
Jedno, nikoli tři procenta
Čerstvá revize eurostrategie neobsahuje příliš mnoho zásadně nových informací oproti té původní (schválené v roce 2003). Přibyly informace o postupu praktických příprav na euro či rekapitulace vývoje v zemích, které se chystají na jeho přijetí. V podstatě však nic, co bychom už nevěděli a nemohli se dočíst v jiných ekonomických dokumentech schválených vládou. Vše lze krátce shrnout asi takto: Přijetí eura brání především neutěšený stav veřejných financí a kromě toho poněkud nepružný český trh práce (což je ovšem problém téměř v celé Evropě).
Jedinou zásadní změnou je skutečnost, že revidovaná eurostrategie výslovně uvádí to, co dosud vědělo jen několik málo zasvěcených. Maastrichtské kritérium sice říká, že deficit veřejných financí musí být pod tři procenta HDP, ale s ohledem na další fiskální pravidla EU, zejména v rámci Paktu stability růstu, je naším střednědobým cílem saldo vládního sektoru ve výši minus jedno procento HDP. Tato informace byla také uváděna v mnoha dokumentech schválených vládou, ale vždy poněkud zapadla, a analytici i politici stále hovoří o magické maastrichtské tříprocentní hranici. Výslovné uvedení v eurostrategii toho, že se směřuje k minus jednomu procentu HDP, snad tento přístup změní.
Bez konkrétního data
Aktuální Konvergenční program, který schválila vláda i Rada ministrů EU uvádí, že při udržování stálého tempa snižování deficitu aspoň na úrovni minimálního fiskálního úsilí (o půl procentního bodu ročně) ČR dosáhne svého střednědobého rozpočtového cíle minus jedno procento HDP nejpozději v roce 2013. Revidovaná eurostrategie zde trochu překvapivě odkazuje na starší verzi Konvergenčního programu, která uváděla ještě rok 2012. Vláda však pochopitelně může prosadit také ambicióznější tempo snižování schodku veřejných financí, a tohoto cíle tak dosáhnout dříve než v roce 2013.
Politici i analytici uváděli jako jeden z hlavních argumentů pro nestanovení data zavedení eura to, že v minulosti už několikrát určeno bylo a dnešní úsilí by působilo nedůvěryhodně. Málo známý je však fakt, že vláda dosud nikdy žádné datum pro zavedení eura neschválila. Hovořilo se o různých termínech (v roce 2003 se uvažovalo o možném zavedení eura v roce 2007), ale vláda nikdy žádný nepotvrdila, a Evropskou komisi jsme vždy informovali, že ČR datum zavedení eura stanoveno nemá (viz Zásadní momenty přípravy na euro).
Devalvace dokumentu
Domnívám se, že v nové eurostrategii měl být termín jasně stanoven. A pokud schvalování reformy veřejných financí nedovolalo vést o termínu dostatečnou debatu, z níž by vyplynula shoda na něm, mělo se s revizí strategie vyčkat do doby, než bude vše možné náležitě prodiskutovat. Schválení „mezitímní eurostrategie“, která sice něco vypovídá o fiskálním vývoji, ale nic úplně nového a jednoznačného ohledně termínu zavedení eura, je podle mne devalvací takto zásadního dokumentu.
Určeme termín letos
Tvrdím, že rok 2013 má být naším nejzazším termínem pro přijetí eura. Věřím, že se v blízké době najde znovu dostatek politické odvahy tento termín jednoznačně stanovit, aby byly rozptýleny pochyby o tom, zda nově určené datum je důvěryhodné, či nikoli. Proč politická odvaha? Především proto, že stanovení důvěryhodného data pro zavedení eura znamená zároveň jasné přihlášení k pokračování v reformách veřejných financí. Tyto reformy jsou pro nás v současnosti ekonomickým imperativem, a to jak s ohledem na pravidla EU, tak na prosperitu naší ekonomiky jako takové. Stanovme tedy termín eura letos na podzim při pravidelném vyhodnocení připravenosti české ekonomiky na vstup do eurozóny. Jsem přesvědčen, že oním důvěryhodným datem pro zavedení eura je 1. leden 2013.
Upozornění: Tento text Petra Očka, bývalého národního koordinátora pro zavedení eura, byl zveřejněn v týdeníku Euro 10. září 2007.
