Radovali jste se, že na napínavě protlačené daňové reformě vyděláte? Zapomeňte na sliby o nižších daních z příjmu – veškeré ušetřené peníze si stát vybere jinou cestou.
Pokud by člověk věřil novinovým titulkům a tvrzením vládních politiků – což je sice trestuhodná naivita, ale naděje přece umírá poslední – měl na konci srpna slavit. Poslanecká sněmovna totiž schválila reformu veřejných financí, která podle vlády neměla nikoho bolet a všem měla pomoci. Na jejím konci by měl mít každý Čech více peněz v peněžence a státní rozpočet by se měl přestat propadat do stále větších dluhů. Pravda je ale jiná, a tak se pojďme podívat na jednotlivé mýty s touto reformou spojené.
Mýtus první – nižší daně znamenají více peněz
Na první pohled to vypadá jako dobrá zpráva – zaměstnanci budou platit daň z příjmu pouze 15 procent a daně firmám by měly klesat z dnešních 24 procent na 19 procent v roce 2010. Falešnější slib ale nikde nenajdete. Daň z příjmu fyzických osob se u zaměstnanců bude počítat z takzvané superhrubé mzdy, do které jsou vedle dnešní hrubé mzdy započteny i odvody na sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem. Pokud by se daně počítaly dnešním systémem, platili byste místo 15 procent přibližně 23,1 procenta. A to přece nevypadá tak hezky…
To, jestli vám na první pohled nižší daň ušetří desítky nebo tisíce korun, je přímo úměrné vašemu platu. Čím je vyšší, tím vyšší bude i úspora. Ovšem vzhledem k tomu, že vás čekají i vyšší výdaje, bude celkový efekt reformy pro každého, kdo vydělává méně než 40 000 korun, v podstatě nulový.
A jak je to s daněmi firem? Tady vláda daně opravdu snižuje. Zároveň škrtá řadu speciálních výjimek, takže daňový systém bude malinko jednodušší. Většina škrtů je ale nastavena tak, aby do státní kasy přinesla více peněz. Jeden příklad za všechny: zoologické zahrady sice zdaní příjmy z reklam, ale všem firmám se zpřísní podmínky pro odečet úroků z úvěrů. Vzít si úvěr na rozvoj firmy tak bude dražší než dnes a samozřejmě se to promítne do cen. Další zvýšení cen přinesou také nové ekologické daně.
Poučení: není všechno zlato, co se třpytí – a na první pohled výrazně nižší sazba daně neznamená, že dostanete výrazně více peněz. Zaplatíte totiž sice menší díl, ale z většího koláče. Celá reforma je navíc postavena tak, aby hezky vypadala, ale státní pokladnu nepřipravila o moc peněz.
Mýtus druhý – změny DPH nebudou příliš poznat
Zatímco o nižších sazbách daně z příjmu politici mluvili při každé příležitosti, na zvýšení daně z přidané hodnoty často zapomínali. Růst sazby DPH z pěti na devět procent znamená, že se každému zvýší měsíční výdaje o více než stokorunu. V této takzvané snížené sazbě DPH jsou totiž věci, za které utrácíme denně a jejichž nákupu se nemůžeme vyhnout – potraviny, léky či jízdné. Dražší budou také knihy, vstupenky na různé sportovní a kulturní akce nebo ubytování v hotelech.
Někteří odborníci sice tvrdí, že díky vysoké konkurenci obchodníci nezdraží o plná čtyři procenta, osobně bych na to ale nespoléhal. Zvyšování daní je totiž tou nejlepší výmluvou pro zdražování, jaká existuje. Ceny mnoha druhů zboží jsou navíc již dnes na hraně, což ukazují například ztráty řady obchodních řetězců a odchod některých z nich z ČR, ani potravináři už většinou nemají kam couvat.
A pokud podlehnete reformní euforii a uvěříte, že vám přinese více peněz do peněženky, začnete více utrácet. Je to starý psychologický trik, který těží z optimismu lidí – a stát dobře ví, že na optimismu lidí a jejich ochotě utrácet vydělá vyšším výběrem daní.
Poučení: nechyťte se zbytečně do pasti a neutrácejte více, než jste byli zvyklí. V euforii z vyšších příjmů hlavně nenakupujte na dluh, různé úvěry „s nulovým navýšením“ a půjčky „již za 699 Kč měsíčně“ se vám totiž v konečném součtu pěkně prodraží. A nezapomeňte, že vaše výdaje kvůli vyšší DPH vyskočí o pár stokorun měsíčně.
Mýtus třetí – odměny pro odpovědné zůstávají beze změny
Stát by měl odměnit každého, kdo se chce a umí postarat sám o sebe. Proto přispívá – přímo nebo daňovými odpočty – všem, kdo si spoří na penzi nebo si pořídili vlastní bydlení. Na těchto příspěvcích a daňových úlevách se nic nemění, jejich výše zůstává stejná. Ale vzhledem k tomu, že základ daně bude vyšší (superhrubá mzda), budou mít odpočty nižší efekt a ušetříte tak méně než doposud. U hypotéky za dva miliony přijdete o úspory okolo dvou tisíc korun měsíčně! Platíte-li vysokou hypotéku a s rodinným rozpočtem vycházíte jen tak tak, začněte přemýšlet, kde své výdaje osekáte. Podobně klesnou i daňové úspory, pokud si šetříte na důchod v penzijním fondu nebo pomocí životní pojistky, i když dopady nepřesáhnout čtyři tisíce ročně. I to ale nejsou peníze k zahození.
Poučení: i když úspory na daních budou nižší, nepřestávejte si spořit. Naopak – bude hůř a stát bude požadovat stále větší odpovědnost. Je proto lepší začít si odkládat na důchod alespoň malé částky co nejdříve, i když to bude méně výhodné než dnes. A nikdy si neberte hypotéku, která váš rodinný rozpočet vyčerpá až na dno!
Mýtus čtvrtý – provádíme důchodovou reformu
Důchodovou reformou se zaklínají vlády posledních pět let, žádná ale zatím nenašla k potřebným krokům odvahu. Také současná vláda pouze slibuje, že učiní potřebné kroky k tomu, aby vyřešila stárnutí populace a to, že na čím dál více důchodců bude pracovat čím dál méně lidí v produktivním věku.
V tuto chvíli dochází pouze k drobným změnám parametrů důchodového systému, zejména k prodloužení věku pro odchod do důchodu na 65 let. Pokud je vám ale okolo třiceti, tyto změny vás nemusí tolik zajímat, protože za třicet let bude zase všechno jinak a bude muset dojít ke změně systému tak, aby si více spořil každý jednotlivec. Existuje tedy pouze jediná jistota – za třicet let stát rozhodně nebude mít na to, aby vyplácel slušné důchody (tedy pokud nebude chtít zdvojnásobit daně).
Poučení: zapomeňte na stát, delší život a klesající počet dětí znamenají, že se budete muset postarat sami o sebe. Nebo vsaďte na své vzdělané a slušně vychované děti, které se o vás v důchodu postarají. Je to bezpečnější investice než většina ostatních.
Mýtus pátý – reforma zdravotnictví přinese úspory
Mnoho tvrdých změn přináší reforma zdravotnictví, a pokud máte dvě malé, často nemocné děti nebo pečujete o své rodiče, změny se vám pěkně prodraží. Za každou návštěvu lékaře a výdej léků na recept zaplatíte 30 korun, dvojnásobek zaplatíte za den v nemocnici a trojnásobek za návštěvu pohotovosti. Lékaři navíc mají povinnost od pacientů poplatek vybrat a nemohou ho odpustit, ani kdyby chtěli.
Pokud onemocníte, vedle poplatků vás o peníze připraví i nová úprava nemocenské. Za první tři dny nemoci nedostanete ani korunu, méně (60 procent z příjmu místo 69 procent) dostanete v dalších dnech nemoci. Na jednu stranu se tak omezí různé fingované nemoci kvůli prodlouženému víkendu na chalupě, řada lidí ale začne přecházet chřipky a o své zdraví bude pečovat spíše méně.
Poučení: na cestu k lékaři si nezapomeňte peněženku a pečlivě si rozmyslete, kdy si říct o nemocenskou. Máte-li dostatek dovolené, vyplatí se vám na vyléčení chřipky vzít si volno – nebo zkusit u zaměstnavatele prosadit, aby všem zaměstnancům umožnil zůstat kvůli nemoci dva až tři dny ročně doma bez nutnosti vybírat si dovolenou.
Mýtus šestý – škrtání na všechny strany přinese úspory
Asi nejvíce utajovanou částí reformy jsou škrty sociálních dávek. Na 13 000 korun klesá porodné a méně dostanete, budete-li chtít se svým dítětem zůstat déle doma. Při dvouleté mateřské budete od státu dostávat 11 400 korun měsíčně, pokud se ale o své dítě budete chtít starat o rok déle, dostanete pouze 7 600 korun – a zůstanete-li doma s dítětem po 21. měsíci, stát vám přispěje pouhých 3 800 korun měsíčně.
Dobrou změnou je zpřísnění sociálních příplatků a dávek v nezaměstnanosti. Lidé, kteří nepracují 12 měsíců, dostanou pouze životní minimum (pokud je jim méně než 55 let a nebo nepečují o dítě mladší 12 let). Mnohem přísněji se bude také postihovat práce načerno a ubude tak těch, kteří štědrý sociální systém zneužívali.
Naopak pro lidi s vyššími příjmy je v reformě jedna velmi dobrá zpráva – sociální a zdravotní pojištění se bude platit maximálně ze čtyřnásobku průměrné měsíční mzdy, tedy 80 000 korun. Například u zaměstnance s platem sto tisíc korun dosáhne úspora devět a půl tisíce korun.
Poučení: navržené změny mají především zabránit zneužívání sociální sítě. Znamenají ale také, že pokud se dostanete do dočasného problému, stát vám příliš nepomůže. Proto si zkuste vytvářet rezervu na neočekávané události. Máte rezervu pro případ, že ztratíte zaměstnání nebo na tři měsíce onemocníte? Pokud ne, začněte na ní urychleně pracovat!
Mýtus sedmý – zachraňujeme veřejné finance
Pravou podstatou reformy mělo být ozdravění veřejných financí a na tabulce vidíte, co jednotlivé změny přinesou. Vláda ale nebyla schopna prosadit větší omezení sociálních výdajů a tlak na snižování daní znamená, že brzy budou muset přijít další škrty. Dluh ve státní pokladně totiž zůstává stále velký a dříve nebo později ho budeme muset začít splácet. České ekonomice se navíc dnes daří dobře a splácení by si mohla dovolit. Pokud odložíme splácení až na dobu, kdy se nám bude dařit méně, budou muset být úspory mnohem hlubší. Ale to už možná bude u moci jiná vláda, která bude muset dělat nepopulární kroky.
Poučení: pokud vás naštvaly dnešní škrty, obrňte se, protože přijdou další. Sociální dávky jsou pořád ještě dost vysoké, v budoucnu také pomaleji porostou důchody a budou se zvyšovat daně. Možná vám to bude znít jako sýčkování, ale čím dál tím více se budete muset spoléhat sami na sebe a svou rodinu.
Upozornění: Tyto texty vyjadřují osobní názor autora. Napsat mu můžete na adresu blog (zavináč) prouza.cz. Psáno pro časopis Moje peníze.
