Také jste psali dopisy Ježíškovi? A co takhle to zkusit i dnes?

Milý Ježíšku, je to už soustu let, kdy jsem Ti psal naposledy, a tak mě prázdná obrazovka počítače naplňuje trémou. Myšlenky se mi rozbíhají na všechny strany a protože Ti tento dopis píšu v letadle, tak přemýšlím nad tím, jestli mi pomůže, že jsem o deset kilometrů k Tobě blíž – nebo jestli tento dopis nedostaneš, protože ho píšu nad částí světa, která Tě nezná.

Dívám se kolem sebe a vidím desítky lidí, kteří se vydali na cestu, kteří někam spěchají, kteří se na něco těší. A proto je mým prvním dárkem, o který Tě chci poprosit, schopnost mít vlastní sny a nestydět se za ně. V dnešní době se na nás ze všech stran valí prefabrikované sny, které bychom údajně měli mít a v každodenním shonu je často snadnější přijmout je než snít sny vlastní. Jenže bez vlastních snů a bez víry v budoucnost a jejich naplnění se žije strašně smutně.

Ano, vím, že sny mohou být velmi vratké a někdy možná i nebezpečné. Proto Tě, milý Ježíšku, prosím ještě o druhý dárek, o dostatek rozumu a sebekontroly, o to, abychom věděli, že plnění snů není jen o penězích a o hromadění majetku. Peníze a majetek nám samozřejmě dávají jistotu a klid, ale – a tady se o pozornost hlásí moje profese – cesta do pekla není dlážděna pouze dobrými úmysly, ale i bezhlavým půjčováním peněz bez ohledu na to, co si mohu dovolit a co ne.

Znovu se rozhlížím po letadle a napadá mě, kolik z těch lidí tady by si dokázalo spolu hezky popovídat? Umíme si psát maily i esemesky, umíme komunikovat – ale umíme spolu ještě vůbec mluvit? Proto Tě prosím, Ježíšku, vrať nám schopnost mluvit jeden s druhým, vrať nám schopnost intimity, abychom se nebáli sdílet se svými blízkými to, co nás opravdu trápí, a neplýtvali časem na banality.

Možná to bude zvláštní, ale mé poslední přání je, milý Ježíšku, pro Tebe. Jako každý rok Tě budou zaplavovat tisíce dopisů plných přání a proseb o milé drobnosti i velké dary. A proto Ti přeji, abys mohl nadělovat především dárky, které jdou opravdu od srdce, které potěší proto, že nad nimi někdo přemýšlel a ne proto, že je ten dárek lepší, větší a blýskavější než jaký dostali kamarádi a sousedi.

Předem Ti moc děkuji, milý Ježíšku,

Tvůj

Tomáš Prouza

Ryché komentáře autora k ekonomickému dění najdete na jeho Twitter účtu @prouzatomas. Napsat mu můžete na adresu blog (zavináč) prouza.cz