Včerejší Lidové noviny přinesly průzkum, podle kterého téměř 80 procent lidí odmítá navržené reformy důchodů a daní. Vládě přitom nevěří 90 procent občanů a vládní představitelé zároveň tvrdí, že právě prosazení reforem je jediným důvodem, proč se vláda ještě nerozpadla. Mají v takové situaci reformy vůbec cenu?
Obávám se, že nikoliv. Neustálý mocenský boj o posty, provize a pobídky totiž znamená, že na skutečně věcnou diskusi o reformách vláda nemá čas – a možná si ani nikdy neudělala jasno, co vlastně chce. Důchodová reforma, kterou napsalo pár lobbistů na míru svým blízkým, je oficiálně prezentována především jako nástroj na ozdravění veřejných financí. To je samozřejmě důležitá přidaná hodnota reformy, ale zcela chybí diskuse o tom, jak má vůbec za třicet a více let vypadat situace důchodců, jaká má být kvalita jejich života, jaký má být náhradový poměr důchodu ke mzdě a z jakých zdrojů tyto prostředky čerpat.
Rozkrájený Kalousek
Místo zásadní debaty o budoucí podobě české společnosti, míře mezigenerační solidarity a odpovědnosti jednotlivce se tak (verbálně nejreformnější) vláda omezila pouze na technokratické změny, které vypadají hezky na papíře a ve výpočtových modelech, ale v reálu způsobí mnoho problémů. Ale to, že opt-out využije jen nějaká stovka tisíc občanů, a systém tak selže, bude zřejmě řešit už jiná vláda. A problém se stovkami tisíc nezaměstnaných šedesátníků, kteří budou zoufale hledat práci a čekat na sedmdesátku a odchod do důchodu, už bude řešit úplně jiná vláda.
Nechuť k reformám ještě před tím, než se provalilo jejich pochybné nastavení, bezpochyby vyvolala naprosto amatérská komunikace vlády. Zatímco pamětníci si jistě vzpomenou na aktivní komunikační politiku slovenské vlády v době důchodové reformy, u nás o reformách umí mluvit pouze ministr financí. Jenže vzhledem k nulové podpoře ostatních vládních kolegů ani jeden Kalousek jaro neudělá, i kdyby se rozkrájel.
Náklady na zvýšenou DPH vyřešíme znárodňováním
Vláda navíc znovu a znovu opakuje stejné chyby. V očích mnoha lidí se z pravicové vlády, která má omezovat stát a snižovat výdaje, stala vláda, která zvyšuje daně a škrtá jen těm, kteří se nemohou bránit. A nově si dokonce nechala dát nálepku vlády, která znárodňuje. Právě to se snaží udělat ministerstvo zdravotnictví, které chce soukromým zdravotním pojišťovnám zabavit dvě miliardy korun, které ušetřily tím, že dobře dělají svou práci. Pikantní navíc je, že znárodněné miliardy půjdou především na pokrytí vyšších nákladů ve zdravotnictví, které vyvolá plánované zvýšení DPH.
Co si asi řeknou majitelé jiných firem sídlících v České republice? Že pokud vláda řeší své chyby znárodňováním v jednom sektoru, čeká je něco podobného? Nepůjde samozřejmě o znárodňování, ale již brzy může přijít zvýšení daní či jiných odvodů. Už dnes totiž vláda ví, že většinu z vyššího výběru DPH bude muset zase utratit na vyšších nákladech státu, vyšších důchodech a sociálních dávkách kvůli vyšší inflaci, kterou rostoucí DPH vyvolá. Na ozdravění veřejných financí včetně zbytečných reformních nákladů budou tedy potřeba další zdroje. A nikdo není už tak naivní, aby věřil sloganům o vládě rozpočtové odpovědnosti, tedy tomu, že se bude šetřit. Vždyť zvyšovat daně je mnohem jednodušší.
Upozornění: Tyto texty vyjadřují osobní názor autora. Napsat mu můžete na adresu blog (zavináč) prouza.cz
