Asi jste se s takovou nepříjemností také někdy setkali. Něco si chcete koupit a obsluha vám sdělí, že platební karty nebere. A nemusí jít jen o malý krámek na rohu ulice, nebo stánek s rychlým občerstvením.
Realita je taková, že nikdo z nás s sebou již nechce nosit větší objemy hotovosti a čím dál více se spoléháme na platební karty. Podle dostupných údajů je až pro 60 procent zákazníků nemožnost platit kartou důvodem k neuskutečnění nákupu. Lidé se karty naučili používat a díky rozšíření jejich bezkontaktních verzí je využívají stále častěji, při platbě kartou navíc zákazníci utratí v průměru o 18 procent více než při platbě hotovostí.
V Česku stále silně roste počet vydávaných karet, rozvíjejí se nové technologie v oblasti bezhotovostních způsobů placení a Češi drží světové prvenství v užívání bezkontaktních karet. Na druhou stranu na tisíc obyvatel máme v České republice pouze 15 platebních terminálů. Evropský průměr dosahuje 23, potenciál k růstu je tedy značný.
Přijímání bezhotovostních plateb kartou je výhodné nejen pro zákazníky. Pro stát je to cesta k potlačování šedé ekonomiky, pro obchodníky prostředek k navýšení obratů i úspoře nákladů při manipulaci s penězi. Chápu protiargumenty relativně vysokých pořizovacích cen pro menší podnikatele, ale řešení se dá bezpochyby nalézt.
Inspirovat se můžeme například u našich sousedů v Polsku. Od roku 2018 zde úspěšně funguje tzv. Bezhotovostní fond. V kostce jde o to, že banky a provozovatelé sítí elektronických plateb přispívají do neziskového fondu, který pomáhá snížit náklady malým firmám na přijímání karet a vede úspěšnou veřejnou kampaň, že platit kartou je normální. Díky podpoře nabídky i poptávky po placení kartou se v Polsku podařilo během jediného roku zvýšit počet platebních terminálů o čtvrtinu.
Je pozitivní, že ministerstvo průmyslu a obchodu bezhotovostní ekonomiku podporuje. Už nyní je ale jasné, že bez vytvoření nového modelu pomoci zejména malým podnikům a živnostníkům se zavádění platebních terminálů nezrychlí.
Psáno pro deník E15.
