Vystudoval ekonomii, diplomacii a žurnalistiku a s Evropskou unií spojil většinu své profesní dráhy, ať už v pozici náměstka ministra financí, státního tajemníka pro evropské záležitosti nebo experta Světové banky. Za své působení ve prospěch evropského projektu předloni získal nejvyšší francouzské státní vyznamenání Řád čestné legie. Nedávno převzal odpovědnost za přípravu Prahy na příští programové období EU. O rozhovor jsme požádali Tomáše Prouzu, jednoho z předních českých odborníků na fungování Evropské unie.
Na svém blogu se sice označujete za pražskou náplavu, v Praze ale už s přestávkami žijete více než čtvrt století, takže její slabiny a potřeby dobře znáte. Jak chcete v její prospěch využít své dosavadní pracovní zkušenosti, které vám umožňují vidět věci z nadhledu a v souvislostech?
Na všech cestách po Evropě i po světě jsem si znovu a znovu potvrzoval, jak je Praha krásná a zajímavá, ale že život je v ní zbytečně komplikovaný, že neumíme využít to, co máme – chytré lidi, obrovskou koncentraci vysokých škol i lidí s nápady, velmi dobrou infrastrukturu a podobně. Ale nemluvíme spolu, nemáme odvahu zkoušet nové věci, nevtahujeme Pražany do toho, jak má Praha vypadat. Nemusíme vynalézat kolo, stačí se dívat kolem sebe. A mít odvahu pochopit, že lidé nechtějí žít v nudném skanzenu, ale ve městě, které se vyvíjí a které už tak komplikovaný dnešní život zjednodušuje. A to se snažím vnášet i do debat o budoucnosti Prahy – podívejme se, jak jsou jiná velká města informačně propojená, jak jinde fungují bezemisní zóny a podpora elektromobility, jak lze využít moderní technologie pro plánování a koordinaci různých prací ve městě.
Často upozorňujete, že je nutné naši pozici v Bruselu zlepšit. Jak je v současnosti v Bruselu vnímána Praha a jaká je – pokud jde o čerpání dotací z eurofondů – její aktuální pozice vůči metropolím ostatních členských států EU?
Praha má oproti řadě jiných metropolí obrovskou výhodu – každý, kdo ji navštívil, si ji zamiluje. A každý, kdo v Praze ještě nebyl, je „divný“. Ale ne vždy s tím umíme pracovat, ne vždy dokážeme tu pozitivní emoci využít k neformální diplomacii. V Bruselu máme nádherný Pražský dům, ve kterém by ale určitě šlo pořádat více akcí a propagovat Prahu nejen jako hezké město, ale i jako město, ve kterém vznikají zajímavé myšlenky a které umí přitáhnout pozornost.
Pokud jde o eurofondy, hodně lidí se ptá na zkušenosti Prahy s podporou inovací a častým tématem debat je i podpora komunitních aktivit. Osobně se mi velmi líbí způsob, jakým mnozí západoevropští primátoři a starostové velkých měst lobbují za své zájmy v Bruselu, a myslím, že v tomto směru se můžeme stále zlepšovat. Je totiž až překvapivé, kolik toho jde dohodnout neformálně u piva – a u kterého jiného piva by se ty dohody měly dělat dobře, když ne u českého?
Na co by si hlavní město mělo dát pozor, aby i po roce 2020 mohlo z unijních peněz čerpat maximální možnou podporu?
Musíme jasně vědět, na co peníze chceme, a musíme dokázat, že je budeme schopni vyčerpat. Pokud chcete někoho v Bruselu rozesmát, řekněte si o peníze na Pražský okruh nebo metro D. Pokud si ale řeknete o peníze na ochranu proti klimatickým změnám, aby se Praha nepřehřívala tak jako letos v létě, na elektromobilitu, na podporu inovací se zapojením vysokých škol a start-upů, tak budou naslouchat a Praha bude mít velkou šanci získat zajímavý objem peněz. Proto v tuto chvíli pracujeme na tom, abychom dokázali nové politické reprezentaci Prahy hned po komunálních volbách předložit varianty dalšího jednání o EU fondech pro roky 2021-2027. Jednání se rychle rozjíždějí a pokud nemá Praze ujet vlak, bude to muset být jedno z prvních témat nové pražské Rady a Zastupitelstva.
Jaké bude – z hlediska nyní dostupných informací – příští programové období EU? Do jakých hlavních oblastí chce Brusel směrovat podporu?
Klíčových oblastí, kam poplynou evropské fondy, bude pět: chytřejší Evropa (tedy jak využít chytré nápady na modernizaci našich ekonomik i života), zelenější Evropa (včetně boje proti klimatickým změnám), propojenější Evropa (což nebude jen o dálnicích fyzických, ale i těch elektronických), sociálně vyrovnanější Evropa a konečně podpora zapojení lidí do rozvoje jejich komunit. Možností je tak velmi mnoho a ČR si bude muset vybrat, na co se chce soustředit a kde je reálně schopna čerpat.
V jakých oblastech by evropské dotace chtěla použít Praha?
To rozhodnutí bude samozřejmě na novém vedení Prahy. Ale osobně bych doporučoval soustředit se na to, aby se v Praze lépe a spokojeněji žilo. Přeloženo: EU fondy v Praze směřovat na zlepšení životního prostředí (snižovat emise, zejména z automobilové dopravy, a podporovat ochlazování města), na podporu chytrých nápadů (lépe využívat data, která Praha má, pomáhat start-upům testovat si nové nápady a více spolupracovat s vysokými školami) a na komunitní rozvoj, aby se lidé mezi sebou znali a mohli pro svou lokalitu udělat mnohem víc než dnes.
Rozhovor pro časopis Řídícího orgánu operačního programu Praha pól růstu z října 2018.
