Vítězové dvou posledních velkých volebních klání mají jasno – vzdávat se koruny? V současné době ani omylem. Eurem v Česku nechce v dohledné době platit premiér Andrej Babiš (ANO) ani prezident Miloš Zeman, který by prý proti euru vyloženě nebyl, ale straší ho řecké dluhy. Poražený kandidát Jiří Drahoš vyzýval k debatě o euru a jeho plusech i minusech. Při jejich vypočítávání však planou vášně a padají i nadávky do „eurohujerů“. Jak vidí odmítavá stanoviska politických špiček ekonomové?
K placení eurem v Česku se dostal Miloš Zeman i v poslední debatě před volbami, které nakonec vyhrál – při dotazu později do nebes vynášené moderátorky Světlany Witowské, zda by chtěl na konci svého případného druhého mandátu vědět termín, kdy ČR začne platit eurem. „Ne. A to z toho důvodu, že jsem jasně řekl, že jsem zastáncem eura, ale že nechci, aby český daňový poplatník platil řecké dluhy, protože každý prezident má hájit české národní zájmy,“ upozornil Zeman a naznačil dva scénáře.
Zeman proti euru
Řecko by buď muselo překonat krizi a samo splatit své dluhy, nebo by bylo z eurozóny vyloučeno, předestřel Zeman. „V tomto okamžiku, v tomto okamžiku velice rád opět podpořím zavedení eura v České republice,“ uvedl k řecké otázce.
Jeho rival Jiří Drahoš upozorňoval, že přijetí eura by měla přecházet debata. „Přijetí eura je hlavně politické rozhodnutí, my jsme souhlasili, my jsme se k tomu zavázali. Termín není dán a já bych zejména rád zavedl seriózní debatu nad plusy a minusy přijetí eura. V situaci, kdy 80 procent lidí ve společnosti je proti přijetí eura, byla by pro každou vládu nesmyslná sebevražda tlačit na přijetí eura. Takže důležitá je debata,“ zdůraznil v ČT. Postoj však měl ve výsledku k euru kladnější než Zeman.
Drahošův poradce: V euru jsme se neshodli
V Drahošově poradním týmu byl přitom ekonom Lukáš Kovanda, který přiznává, že ohledně eura se s profesorem a bývalým šéfem Akademie věd ČR úplně neshodli. „Pan Drahoš je člověk, který je otevřený argumentům i třeba v otázce eura, kde jsme se úplně neshodli. Zastávám kritičtější postoj k euru než třeba pan Drahoš,“ popsal Blesk Zprávám Kovanda.
„Miloš Zeman i Jiří Drahoš nebyli úplně proti euru, ale spíše to v obou případech něčím podmiňovali – ať už vyřešením situace kolem Řecka v případě Miloše Zemana, nebo přeci jen větší náklonností k euru české veřejnosti v případě Jiřího Drahoše. Ani jedno z toho by se nevyřešilo během následujícího pětiletého funkčního období. Ať už by vyhrál Drahoš, nebo Zeman, tak nebudeme eurem platit dříve než v roce 2025,“ upozorňuje Kovanda.
Pozastavil se však i nad příčinou poměrně velkého odporu Čechů k placení eurem. „Češi jsou nejvíce ′anti-euro′ ve smyslu této měny v celé EU s výjimkou Velké Británie, která z Unie odchází. Je to dáno do značné míry tím, že koruna je historicky velice kvalitní, solidní, stabilní měna, která drží svoji kupní sílu, byť pochopitelně se můžeme bavit o tom, že by měla být např. silnější vůči euru, nebo třeba ne,“ říká ekonom investiční společnosti Cyrrus.
Češi podle něj mají přímo ve své mentalitě relativní stabilitu a spolehlivost koruny zakódovanou a dědí se to z generace na generaci, míní Kovanda. „Jen neradi by se proto Češi této měny vzdávali. K tomuto lidovému důvodu se přidává i důvod ekonomický, odborný – euro by nám skutečně v tuto chvíli moc nepřineslo, není s ním spojen žádný jasný benefit, kterým by potenciální politik, zastávající přijetí eura, mohl argumentovat. A proto nejsou Češi přesvědčeni o tom, že musíme euro nějak rychle přijímat,“ dodává Kovanda.
Babiš: S korunou jsme spokojeni. Když euro, tak za 20 Kč
Dobře to přitom ví i premiér Andrej Babiš(ANO). Ten se k problematice přijetí eura vyjadřoval nedávno, když vyrazil na státní návštěvu na Slovensku, kde eurem platí. A kde přechod na něj zvládli bez větších obtíží. „V této chvíli já myslím, že ČR, my jsme spokojeni s českou korunou,“ upozornil tam Babiš.
A Slovákům sdělil, že se dívá mj. na to, jak funguje eurozóna, která však má problémy – Babiš poukázal, že jsou v ní země s nízkým zadlužením, ale i země, které by dle něj měly podléhat sankcím. „Není tam nějaká potřeba, že bychom hned do ní vstoupili. V této chvíli vidíme více negativ než pozitiv. Uvidíme,“ řekl šéf ANO euru „ne“, ale úplně nezabouchl dveře pro tuto možnost do budoucna.
„Samozřejmě většina českých firem je za přijetí eura, akorát když se dělá taková anketa, tak bychom jim asi měli říct, jakým kurzem. Takže dneska my máme 25, a pokud by ten kurz byl 20, samozřejmě by to bylo skvělé. Hlavně pro naše občany, horší pro ty exportéry,“ podotkl také Babiš.
Ekonom: Země bez eura na vedlejší koleji
Po prezidentských volbách je přitom jasno, že špičky státu – prezident a premiér – na přijetí eura nijak pospíchat nechtějí. „Více než prezidentské volby ovlivní náš postoj k euru výsledek parlamentních voleb, ve kterých posílily strany s vlažnějším přístupem k euru. Prezident sice jmenuje členy bankovní rady, politické rozhodnutí – stanovit cílové datum přijetí eura – je ale na vládě,“ upozorňuje v reakci pro Blesk Zprávy Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance.
„Věřím, že s přijetím eura sice nemusíme vyloženě spěchat, našim partnerům v EU by ale mělo být jasné, že ho přijmout chceme. Je jasné, že po vystoupení Británie z EU se zvýší význam zemí platících eurem. Země bez eura, které projekt budou ′přehlížet′, se naopak mohou svojí apatií jednoduše dostat na vedlejší kolej. I když nemusíme začít platit eurem ′zítra′, měly bychom v dnešních debatách nad reformou eurozóny mít jasno v tom, co je pro nás výhodné, jakou podobu měnové unie si přejeme a kdo mohou být v debatě o budoucnosti eurozóny naši hlavní spojenci,“ dodává ve svém komentáři.
Skopeček z ODS mluví o eurohujerech
To, že české politické špičky jsou však momentálně spíše proti přijetí eura, dokresluje i postoj nejsilnější opoziční strany – ODS, kterou Babiš opakovaně vyzývá, aby s ním šla do vlády. Postoj proti euru v tomto případě je společný. Dokládají to i slova poslance a ekonomického experta ODS Jana Skopečka.
Upozorňuje, že s Babišem a Zemanem ve většině témat nesouhlasí, odmítnutí eura však prosazuje i on. A to dlouhodobě. Do premiéra s prezidentem si rýpl, že změnili názor. „V tomto smyslu jsem rád, že oba prozřeli, oba pochopili situaci, která je v eurozóně a že oba došli k tomu závěru, který my už máme dlouho, že euro v ČR výhodné přijmout není,“ řekl Blesk Zprávám Skopeček.
Jako jeden z důvodů pro odmítnutí označuje podílení se na dluzích, které udělalo Řecko ale i další země jižního křídla eurozóny. „Je to jeden argument, který je důležitý, ale těch argumentů, proč euro v ČR nepřijmout, je celá řada. Já vždy říkám, že česká koruna nám nijak nepřekáží, nikdo mi ještě nevysvětlil, proč bychom se měli zbavit poměrně stabilní, úspěšné měny a proč bychom se měli zbavovat především naší autonomní měnové politiky, kterou ČNB šije na míru podmínkám české ekonomiky,“ poukazuje na „hrozbu“ převzít měnovou politiku, kterou vytváří evropská centrální banka pro různorodé země pro Německa až právě po Řecko.
Debatě o euru se však Skopeček nebrání, byl by za ni rád. „Do chvíle, než tady vypukl problém s Řeckem a dalšími zeměmi, tady byla velká masáž, abychom euro přijali. Masáž ze strany lidí, kteří jsou eurohujery a nejsou schopni nahlédnout situaci realistickýma očima, však pokračuje i přes problémy, které v eurozóně jsou. Máme tady poměrně velkou skupinu, která argumentuje tak prázdnými floskulemi, jako že je třeba být u stolu, u jádra, být u ′toho′ a kvůli tomu euro přijmout, Jsou to lidé, kteří mají jediný cíl – prohlubovat integraci a centralizaci za každou cenu, ať to stojí, co to stojí,“ nešetří Skopeček kritikou a poukazuje i na samotné náklady přijetí eura.
Prouza (ČSSD): Zeman a Babiš slepě následují veřejné mínění
O tom, že by si Česko mělo určit termín, kdy euro přijme, mluvil loni expremiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). A také bývalý tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza (ČSSD) nyní míní, že by Česko nemělo tolik otálet. Podle něj je totiž „nejvyšší čas začít řešit, jak dlouho ještě chceme nést náklady na postávání v koutě“.
Upozorňuje přitom i na závislosti české ekonomiky na eurozóně. „Zdaleka nejen Miloš Zeman a Andrej Babiš slepě následují veřejné mínění, vidí, jaký je k tomu tématu odpor a není tady dnes vlastně žádný odvážný politik, jako byli třeba politici na Slovensku nebo v řadě jiných zemí, kteří by dokázali lidi přesvědčovat, dokázali by vysvětlit přínosy. Všichni se jen vezou místo toho, aby dělali, co správný politik dělat má –hájit skutečné zájmy jeho země, “ vytýká Prouza. „Myslím si, že naším strategickým zájmem je být členem eurozóny,“ zdůrazňuje ve svém komentáři pro Blesk Zprávy.
Falešné a prázdné argumenty o Řecku?
Ohledně často zmiňovaného negativa v podobě řeckých dluhů Prouza míní, že tenhle argument není úplně na místě. „Jak by řekl Václav Klaus: Je to falešný a prázdný argument. Pokud se bavíme o ČR, tak stejně bychom do eurozóny vstupovali nejdřív za čtyři, za pět let. Když se podíváme na to, jak se zlepšuje řecká ekonomika, jak se jim daří splácet dluhy, jak se jim daří vracet na dluhopisové trhy, tak myslím, že se situace zlepšuje a za pět let bude Řecko o kus dál tak, jako se povedlo udělat Portugalsku nebo Irsku. Tedy udělat změny, které jsou potřeba,“ věří někdejší „pan Evropa“ Prouza, který ze státních služeb odešel do soukromého sektoru.
Připomíná, že o pomoci v rámci eurozóny všechny země rozhodují jednomyslně a pokud by ČR byla členem a některý ze záchranných programů by se jí nelíbil, měli bychom právo jej zablokovat. Eurozóny chápe jako výrazně stabilnější než dříve, s výraznějším dohledem nad bankami v zemích eurozóny. „Myslím, že se podařilo ta rizika snížit, a pokud by do budoucna nastal nějaký další problém, tak by Česko jako člen eurozóny mělo právo říct: Ne, nechceme se podílet nad řešením tohoto problému,“ pokračuje Prouza.
Ušetří euro firmám peníze?
Jako plus pro euro vidí Prouza krátkodobě výraznou úsporu nákladů pro české firmy, které obchodují s eurozónou i mimo ni – ušetřené peníze by pak podle něj šlo investovat daleko smysluplněji (na vyšší mzdy, rozvoj apod.) než platit bankám poplatky. Dlouhodobé plus pak vidí v tom, že by se Česko stalo součástí eurozóny, která se bude dál integrovat a země tím získají i další výhody – mj. právě snímání bariér pro obchod.
„Země, které zůstanou mimo, najednou budou mít horší přístup na trhy eurozóny a tady platí to základní: Není země, která by byla závislejší na obchodu v eurozóně, než je ČR – 85 procent exportu jde do eurozóny, a pokud by tady vznikly jakékoliv i drobné bariéry v obchodování s eurozónou, bude to mít vyšší náklady pro české firmy,“ varuje Prouza.
Ohledně narážek na „eurohujery“, kteří touží po větší integraci, Prouza dodává: „Já myslím, že to jen ukazuje to zoufalství, že ti druzí nemají žádné věcné argumenty, takže potřebují urážet místo toho, aby se bavili o reálných číslech, reálných ekonomických dopadech.“
Přechod na euro podle něj proběhl velmi dobře na Slovensku, kdy Slováci měli během přístupového procesu i vlastní parlamentní volby, ale vůdčí strany dodržely to, že nebudou rozhodnutí o euru zpochybňovat a šly společně za jedním cílem. I přes trpělivé vysvětlování obávajícím se lidem. „Nikdo nenajel na českou anti-euro notu, protože dokázali rozlišit, co je strategicky důležité a co je politicky zajímavé,“ dodal Prouza Blesk Zprávám.
Vydal Blesk 30. ledna 2018
