Zita SENKOVÁ, moderátorka
——————–
Stát tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza rezignoval na svou funkci, odejde do soukromého sektoru. Říkalo se mu také pan Evropa. Ještě před pár dny se o něm spekulovalo jako o jednom z kandidátů na uvolněné místo ministra průmyslu a obchodu. Jak vy tomu rozumíte, jeho náhlému odchodu?
Ivan HOFFMAN, novinář
——————–
Já si myslím, že úplně nejlepší je, když se něco takového stane, přečíst si životopis dotyčného člověka, politika, státního úředníka a Tomáš Prouza je neobyčejné zajímavý. On, jestli to dobře počítám, je dneska ve věku 44 let, to znamená na takové křižovatce, kdy se doopravdy musí rozhodnout co dál. Za sebou má kariéru ve státních službách, pracoval jako náměstek ministra financí. Tahleta jeho poslední funkce, kdy zprostředkovává kontakt s Evropou, je doopravdy důležitá. On je člověk, který umí říct v Bruselu to, co chtějí slyšet. To znamená, na druhou stranu umí přetlumočit u nás to, co vnímá jako, jako důležité Evropa. To znamená, je takovým doopravdy zajímavým člověkem, který ovšem, jak se zdá, ve své kariéře docílil jakéhosi vrcholu, protože tím, že nemá bezpečnostní prověrku, tak o něm víme, že zřejmě má ve svém životě nějaké tajemství, kvůli kterému nemá přístup k těm státním tajemstvím a to ho zřejmě v té kariéře brzdí. Druhá věc je, že ve chvíli, kdy byl kandidátem na uvolněný ministerský post a už se o tom hodně psalo a na tuto pozici nedosáhl, tak zřejmě cítí, že v té službě pro stát má nějaký strop. No ale on má v životopise i jiné, řekl bych, zajímavé momenty a to, že pracoval dlouho pro Světovou banku. I u nás pracoval pro banku. To znamená v privátním sektoru. A dneska se spekuluje o tom, že má dobrou nabídku pro nějakou firmu údajně s čínským kapitálem. Já si myslím, že možná se dá předpokládat, že člověk s takovýmito znalostmi, který má kontakty jak na státní správu, tak na Evropskou unii, tak na Světovou banku, na ten finanční sektor, může doopravdy udělat v tom privátním sektoru velkou kariéru a není jisté, jestli se třeba znovu navrátí, protože dneska ty životopisy těch, řekl bych, polistopadových politiků, ekonomů, podnikatelů jsou, řekl bych takové univerzální. Dneska není nějaká přesná přímá, ostrá hranice mezi tím podnikatelským prostředím a státní správou. To znamená, on se možná ještě někdy vrátí. Ale zřejmě to rozhodnutí, které teď učinil, je z jeho pohledu naprosto racionální a rozumné.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
——————–
Uvidíme, kolik podnikatelů máme čím dál víc v politice.
Ivan HOFFMAN, novinář
——————–
No on je opačný případ, on odchází z politiky do podnikání. Asi aby tam také někdo byl, aby nebyli všichni v politice.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
——————–
Jeho práci tajemníka pro evropské záležitosti například ocenil ve tweetu šéf kabinetu předsedy Evropské komise, pozitivně je hodnocena zejména ochota pan Prouzy vysvětlovat unijní politiku. Ale ozývají se i kritici, podle nichž pan Prouza hájil hlavně zájmy Bruselu. Kriticky o něm napsal například europoslanec za ODS Jan Zahradil. Cituji, osobně vám přeji vše dobré, evropské politice pak bez vás více realismu, méně vlivu Bruselu a Berlína. Tolik citace z tweetu. Co říkáte mimochodem nové dvojí, byť dočasné roli premiéra a ministra průmyslu a obchodu, kterou zatím zastane premiér Bohuslav Sobotka poté, co odvolal Jana Mládka?
Ivan HOFFMAN, novinář
——————–
No tak pro ně je to určitě příležitost se ukázat i v jiné roli než té premiérské. A protože odchod ministra Mládka byl hodně spojen s aktuální debatou o tom, jaké jsou u nás ceny dat a hovorů a tarifů mobilních operátorů a tak dál, to znamená, jestli v tomto směru chce ještě před volbami docílit nějakého pokroku, nějaké nápravy, nějakého kroku směrem ke spotřebitelům, tak to je samozřejmě příležitost ukázat, že je akčním politikem, kterého stojí zato volit. To znamená, to vůbec není pro něj špatná pozice. Ale je samozřejmě otázka, jestli se mu to může podařit, protože když člověk naslouchá lidem z toho, z toho telekomunikačního a telefonního byznysu, tak si sice říká, že u nás jsou 3 operátoři, ale ve skutečnosti podle toho nejmenšího z nich, třetího, jsou jenom dva, protože ta jednička s dvojkou jsou spojeni, sedí na těch sítích, které ovládají a vlastně nějakým způsobem je, řekl bych, konkurenčně porážen anebo vůbec s ním soutěžit je velice obtížné, to znamená, ta situace stojí tak, že není velmi pravděpodobné, že by mohl jakýkoli politik ze dne na den s tím něco udělat navíc to znamená postavit se proti Petru Kellnerovi, nejbohatšímu Čechovi, kolem kterého, jak jsem si všiml, všichni už dlouhá léta chodí velice po špičkách, velice opatrně a on si ten byznys taky nenechá ze dne na den nějak pokazit. To znamená, znamená to jít do obrovského střetu, kdy, kdy téměř podle mě nelze vyhrát. To znamená, Bohuslav Sobotka také může ukázat, že sice má nějaké představy, něco slibuje, něco chce docílit, ale může prohrát a může se to obrátit i proti němu. Je to, je to krok riskantní, no. Uvidíme, jak dopadne.
