Evropská unie a její členské státy jsou v posledních letech vystaveny mimořádné zatěžkávací zkoušce. Evropa dnes musí čelit řadě zásadních výzev – reformní agenda VB, migrační krize, vztah s Ruskem. Tyto výzvy vyžadují bezodkladné a mnohdy velice komplikované hledaní konsenzu a zavádění společných opatření. Neshody v některých politických otázkách, neobratné hledání řešení a obtížně srozumitelné debaty umocněné místy zdlouhavým rozhodovacím procesem vedou ke značnému nárůstu kritiky veřejnosti vůči politické reprezentaci EU i národním vládám.
Sebevědomé vystupování a asertivní „krizový management“ Junckerovy Komise podporovaný řadou členských států a stále viditelnějším a emancipovanějším Evropským parlamentem se stal nepochybně významnou hybnou silou pro hledání společných odpovědí. Konkrétní způsob jejich realizace, byť v mezích stávajícího smluvního rámce, však způsobil znepokojivé vychýlení křehké rovnováhy evropských institucí.
ČR je dlouhodobým zastáncem systematického uplatňování unijní metody spolupráce spočívající v zapojení všech relevantních institucí a v účinném propojení národního a evropského zájmu. Jen tak můžeme dosáhnout takové spolupráce, ze které budeme těžit my všichni. Oceňujeme aktivní přístup Komise například v otázce snižování byrokratické zátěže či její snaze lépe komunikovat svou činnost s veřejností. ČR od roku 2014 navštívila již řada komisařů a komisařek, kteří se zapojili do domácí diskuze o zásadních aktuálních otázkách evropského projektu.
Na druhou stranu jsme svědky stále užšího ideového propojení na nadnárodní úrovni rozhodování, především mezi Komisí a Evropským parlamentem. Obě instituce se tak navzájem posilují, mnohdy na úkor členských států. Nově uplatněný způsob výběru předsedy Komise poskytující neformálně větší vliv politickým frakcím uvnitř Parlamentu, jenž svým souhlasem stvrzuje konečnou podobu kolegia a dohlíží na jeho každodenní činnost, částečně přispěl k oslabení druhého nepostradatelného pilíře – vazby Komise na členské státy. V době názorové shody by tato skutečnost byla jen pouhou akademickou poznámkou pod čarou. Krizové období uplynulých let způsobilo podstatnou změnu nálad u evropské veřejnosti, což se promítlo i do fungování EU samotné.
Aktuální většina evropských poslanců a některé politicky citlivé návrhy Komise tak nedostatečně reflektují pozice většiny členských států. EU již v současnosti významně ohrožuje sílící populismus ve službách nacionalismu a ztráta důvěry ze strany veřejnosti. Pokud bude nastolený trend pokračovat, můžeme brzy čelit velmi nebezpečným odstředivým tendencím. Řada populistických a extrémních proudů v Evropě již dnes zpochybňuje své národní volené reprezentace a zneužívá celounijní témata k rozkladu základů vlastního politického systému a odklonu od Unie. Jedním z projevů je i z minulosti známé využívání institutu referenda o evropských otázkách k vedení ryze vnitropolitického boje jako například v případě Nizozemska při ratifikaci asociační dohody s Ukrajinou.
Nezohlednění specifických nálad v jednotlivých státech se může nadto ukázat jako krátkozraké a z hlediska Unie rovněž kontraproduktivní. Dlouhodobě riskujeme nahrazení části prointegračně orientovaných vlád k EU jejich méně přívětivou alternativou. V krátkodobé perspektivě mohou jednotlivé členské státy blokovat rozhodování v Radě a tím i potenciálně zpomalit či dokonce zastavit legislativní proces v některých oblastech. Výsledkem pak bude rozvolnění unijní integrace a posilování vícerychlostní Evropy à la carte.
Naplnění takové představy ČR nechce připustit. Úspěch evropského projektu představuje náš strategický zájem a je klíčový pro úspěch nás všech. Uvědomujeme si, že jsme hospodářsky, politicky a kulturně hluboce provázáni s Evropskou unií, a na jejím zdárném fungování se proto musíme aktivně a konstruktivně podílet. Zachování rovnováhy mezi institucemi považujeme za nezbytný předpoklad pro dosažení tohoto cíle. V této souvislosti považujeme za potřebné hledat dostatečně široký konsenzus mezi členy EU, který by měl být u citlivých návrhů nad rámcem prosté početní většiny definované ve Smlouvách. Stejně tak podporujeme intenzivnější a účinnější zapojení národních parlamentů ve shodě se zásadou subsidiarity, jejichž hlasu by měla Evropská komise naslouchat a při své práci ji zohledňovat. Minulý týden 14 komor národních parlamentů z 11 členských států vystavilo Komisi žlutou kartu k návrhu revize směrnice o vysílání pracovníků, což jasně ukazuje zájem národních legislativců aktivně se zapojit do procesu tvorby evropské legislativy.
V poslední době se v zakládajících členských státech vynořují určité nostalgické vzpomínky, které odkazují na dynamiku evropského projektu vytvářeného pouze v šesti. Musíme se proto v současné neklidné době plně soustředit na to, co nás v Evropě spojuje, a zabránit vytváření hlubších propastí mezi starými a novými členskými státy.
Projev v Poslanecké sněmovně na konferenci zahraničních výborů zemí V4 v rámci českého předsednictví ve Visegrádské skupině
