Za vlád ODS jsme si vyzkoušeli, jaké to je žít v izolaci, ignorovat důležité české zájmy a klíčové partnery a hrát si na izolovaný ostrov, který může klidně ignorovat všechen svět okolo. Britové, v ODS tak zbožňovaný vzor, možná mohou mluvit o splendid isolation, výsledky zahraniční politiky ODS ale byly všechno, jen ne splendid.
Ať o tom říkáme, co chceme, naším největším strategickým, politickým i ekonomickým zájmem je silná a fungující Evropa – a to vzhledem k rozložení sil znamená silné, fungující, na rozvoj Evropy soustředěné Německo.Německo dalo poválečné Evropě řadu osobností, které mají lví podíl na tom, že 70 let žijeme v míru a ve stále rostoucí prosperitě – Adenauer, Schmidt, Kohl, Merkelová. Ale ještě nikdy v čele Německa nestál člověk, který tak dobře rozumí střední Evropě, jako nyní Angela Merkelová.
Německá kancléřka má nejen silný zájem na tom, aby střední Evropa fungovala, ale také blízký osobní vztah přímo k České republice. Navíc je tato první žena v čele německé vlády zejména v tématech lidských práv a přátelského soužití účinně podporována dalším „východním“ Němcem, prezidentem Gauckem.
Úspěchů na tři kariéry
Angela Merkelová byla během své velmi úspěšné politické kariéry (jen třem jejím předchůdcům se podařilo vyhrát alespoň troje volby) bezpochyby výbornou kancléřkou a předsedkyní CDU. Jen pro ilustraci zmíním pár ekonomických dat za dobu vlád vedených Angelou Merkelovou – HDP na hlavu se v Německu zvýšil o čtvrtinu, nezaměstnanost poklesla z téměř 12 % k 6 %, což je nejnižší úroveň od sjednocení Německa, export vzrostl téměř o třetinu.
O důvěře, které se německá kancléřka těší, svědčí fakt, že při poslední volbě předsedy CDU dostala téměř 97 % hlasů a její strana v posledních volbách získala více než 40 % hlasů. Podobně úspěšná byla Angela Merkelová i v zahraniční politice, v níž se jí podařilo zvýšit angažovanost Německa ve vojenských misích či navýšit rozvojovou pomoc poskytovanou Německem na 7,4 miliardy eur v roce 2016.
Vedle zásadních kroků na národní úrovni stála německá kancléřka za klíčovými politickými dohodami na mezinárodní scéně – zmiňme třeba sjednání minských dohod, které zásadním způsobem přispěly k uklidnění situace na východní Ukrajině. Zejména ale dokázala udržet eurozónu ve chvílích největší krize a zachovat v pohybu evropskou integraci i v situaci, kdy se francouzská část tradičního německo-francouzského motoru zadrhla a Paříž se začala mnohem více soustřeďovat na domácí ekonomické problémy a vnitropolitický boj se stále populárnějšími rasisty a xenofoby.
Všechny tyto úspěchy – které by většině politiků stačily na dvě až tři kariéry – byly ale v očích řady lidí během posledních pár měsíců uprchlické krize zapomenuty. Novinové články i diskuse pod nimi jsou plné obvinění, že kancléřka Merkelová „způsobila“ migrační krizi tím, že do Evropy „pozvala“ stovky tisíc Syřanů, kteří „zaplavili“ Německo i zbytek Evropy.
Je pravda, že německá reakce na uprchlickou krizi byla na počátku škobrtavá, ale která země na tom byla jinak? Někteří němečtí politici navíc svými neuváženými výroky příliš nepomohli sousedským vztahům, což ale nebyl případ Angely Merkelové, která ani jednou nekritizovala sousední země a netlačila je do kouta.
Sázka na silnou zemi
Angela Merkelová postavila svou kariéru na pečlivém zvažování všech pro a proti, na pečlivém zkoumání rizik a dopadů svých rozhodnutí. Zároveň se velmi snaží, aby stále rozuměla tomu, co prožívají běžní Němci (i proto si stále chodí sama nakupovat potraviny do samoobsluhy naproti naší ambasádě v Berlíně). Tento pečlivý přístup, křížený se schopností najít společnou řeč se svými partnery a nabídnout jim přijatelný kompromis, jí přinesl mnohem delší a úspěšnější politickou kariéru, než mnozí znalci německé politiky očekávali.
A přesto dala ve vypjaté situaci svými kroky v uprchlické krizi svou kariéru v sázku. Vsadila na to, že Německo je silná země a silná společnost, která si dokáže poradit i s extrémní zátěží. Mnozí se tomuto vykročení ze stínu opatrnosti divili. Zeptal se ale někdo, co bylo alternativou pro oznámení, že Německo prozkoumá žádosti o azyl samo, místo toho, aby se stovkami tisíc zoufalých uprchlíků šíbovalo zpátky do Rakouska, Maďarska či Slovinska?
Opravdu bychom raději měli uzavřené německé hranice s negativním dopadem na naše pohodlné cestování i naši ekonomiku? I když se nám některé německé kroky nelíbily, každý soudný člověk musí uznat, že jen díky ochotě Němců nést zátěž milionu uprchlíků stále ještě existuje Schengen a stále ještě funguje Evropská unie.
A my bychom měli být velmi rádi, že v kancléřství v Berlíně sedí člověk, pro kterého jsou dobré vztahy s Českou republikou osobní prioritou a který pro úspěch ČR na evropském poli udělal víc než ostatní evropští lídři dohromady. A nejen tím, že své kolegy na česko-německém obědě učí říkat dobrý den a vepřový řízek.
psáno pro tabletový týdeník Dotyk
