Rád bych Vás přivítal na konferenci, kterou Úřad vlády společně se Zastoupením Evropské komise pořádá s cílem zintenzivnění veřejné debaty o vstupu České republiky do měnové unie. Dnešní konference je součástí série diskusí pod hlavičkou Národního konventu. Místo běžného formátu kulatých stolů jsme se ovšem v tomto případě rozhodli uspořádat konferenci, protože euro je tématem velkým a pro mnohé i kontroverzním.
Dovolte mi začít osobní vzpomínkou. V letech 2005 a 2006 jsem byl vládním koordinátorem přijetí eura, vůbec prvním, kterého ČR měla. Považuji se tedy za jistého kmotra eura v ČR a mám k našemu dnešnímu tématu osobně velmi blízko. Proto jsem vždy bedlivě sledoval vývoj naší cesty do eurozóny. ČR je bezesporu k tomuto kroku mnohem lépe připravena než ve zmíněném roce 2005. Hospodářská konvergence s eurozónou je na mnohem vyšší úrovni a ČR také plní více kritérií pro vstup. Dnes jsme na vstup hospodářsky připraveni. Na druhou stranu vidím pouze velmi malý posun v kvalitě a intenzitě veřejné diskuse o přijetí společné měny, ve které je stále možné slyšet ty samé mýty a ve které se vytahují ti samí strašáci stejně jako před deseti lety. Česká republika přitom nejenže dříve nebo později do eurozóny vstoupit musí, ale tento vstup je pro ni také dlouhodobě výhodný. Také vládní Koncepce působení ČR v EU označuje vstup do eurozóny za klíčovou dlouhodobou hospodářskou a politickou prioritu ČR. Vláda si proto ve své komunikační strategii vytyčila euro jako jednu z priorit v rámci evropské agendy.
Věřím, že významným krokem ke kultivaci a posunu veřejné debaty bude právě tato konference, od které si také slibuji, že povede k převedení diskuze od emocí k faktům. K tomuto přesvědčení mě opravňuje složení dnešních řečníků. Jsem velice rád, že naše pozvání přijal místopředseda vlády a ministr financí Slovenské republiky pan Peter Kažimír, který vystoupí hned po mně, aby nás seznámil se zkušenostmi našich sousedů, kteří nedávno oslavili sedm let vstupu do eurozóny. V rámci tohoto panelu představí unijní perspektivu pan europoslanec a bývalý viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer. Význam konference podtrhuje, že s hlavními projevy vystoupí pan předseda vlády Bohuslav Sobotka a místopředseda Evropské komise odpovědný za eurozónu Valdis Dombrovskis. Zajímavá vystoupení nás budou čekat i odpoledne, kdy promluví guvernér České národní banky Miroslav Singer, náměstkyně ministra financí paní Lenka Jurošková, koordinátor pro zavedení eura Oldřich Dědek nebo zástupci českého průmyslu a odborových organizací. Jsem rád, že dnes vystoupí řečníci s různými názory na vstup ČR do eurozóny.
Kroky a strategie vlády
Tato vláda je po deseti letech první, která ve svém programovém prohlášení deklarovala, že přehodnotí dosavadní zdrženlivá stanoviska k měnové integraci a bude ČR připravovat ke vstupu do eurozóny. Přípravou na vstup není myšleno pouze naplnění formálních požadavků daných legislativou EU, z nichž většinu Česká republika plní dlouhodobě a s podstatnou rezervou. Výjimkou je podmínka vstupu do mechanismu směnných kurzů, který je ovšem otázkou politického rozhodnutí nikoliv otázkou ekonomickou. Formální požadavky je třeba vnímat jako naprosté minimum. Nad jejich rámec je v našem nejlepším zájmu dosáhnout také co největší reálné hospodářské konvergence s eurozónou. Na tom vláda systematicky pracuje svou prorůstovou politikou, snahou o odbourávání systémových překážek pro investice a důslednou koordinací politik v rámci EU prostřednictvím evropského semestru, přičemž tyto kroky nesou nesporné výsledky. Podle podzimního makroekonomického výhledu Evropské komise je ČR druhou nejrychleji rostoucí ekonomikou EU s meziročním růstem HDP ve výši 4,3 %. Několikanásobně jsme zvýšili čerpání fondů EU, provádíme reformu stavebního řádu, systému zadávání veřejných zakázek, pro větší transparentnost jsme přijali zákon o centrálním registru smluv, pracujeme na rozvoji digitální infrastruktury a elektronizaci státní správy, zvyšujeme energetickou účinnost. Významným přiblížením se evropským standardům bylo také přijetí zákona o státní službě. Druhým předpokladem pro úspěšné fungování v eurozóně je posílení kapacity veřejných rozpočtů tak, aby mohly plnit stabilizační roli v situaci, kdy se ČR vstupem do eurozóny vzdá možnosti provádět vlastní měnovou politiku. I zde vláda postupným snižováním deficitu veřejných financí a nastoupenou strategií dosažení střednědobého rozpočtového cíle, který je definován jako strukturální schodek ve výši 1 % HDP v roce 2018 svědomitě pracuje na připravení ideálních podmínek pro vstup.
Komunikace s veřejností
Zbývá tedy poslední rest, na kterém je třeba pracovat, a tím je již zmíněná úroveň veřejné debaty. Ta již dlouhodobě probíhá s odbornou veřejností a se sociálními partnery, mezi kterými obecně panuje vědomí o nesporných přínosech vstupu do eurozóny v řádech desítek miliard korun ročně pro českou ekonomiku. Zintenzivnit je ale třeba debatu s širokou veřejností. Průzkumy ukazují, že občanům chybí dostatek objektivních informací, zejména o dlouhodobých efektech členství v eurozóně. Jak vidíme i u jiných aktuálních témat, která nyní Evropa řeší, nízká informovanost vede často k tomu, že lidé přijmou zjednodušující, často emocionální a negativní pohled. Předsudky vůči euru pomáhá bořit důkladné pochopení celého jeho kontextu. Jestliže najdeme racionální půdu i pro debatu s širokou veřejností, věřím, že se názory začnou zásadně měnit. Průzkumy ukazují, že s informovaností o euru roste i jeho podpora. Informační mezeru je proto třeba zaplnit a jasně komunikovat přínosy, ale i negativa budoucího a nevyhnutelného členství ČR v eurozóně. Zároveň je nezbytné důsledně rozptylovat dezinformace.
Důležité je zejména:
1) zdůrazňovat dlouhodobé strategické hospodářské, politické a bezpečnostní benefity
2) upozorňovat na praktické každodenní výhody
3) vysvětlit dílčí a obvykle pouze dočasné nevýhody přechodu na novou měnu
1) Strategické hospodářské, politické a bezpečnostní benefity
Významným rysem českého hospodářství je jeho výrazná proexportní orientace a velký objem zahraničních investic. Naším hlavním obchodním partnerem, prostorem, kam plynou dvě třetiny exportů a odkud k nám směřuje 80 % z celkových zahraničních investic, jsou právě země eurozóny v čele s Německem. Vstupem do společné měnové unie s těmito zeměmi dojde k odbourání významných bariér obchodu a k dalšímu posílení obchodních vztahů. Dojde zejména k eliminaci kurzového rizika, což se projeví jednak poklesem transakčních a zajišťovacích nákladů, ale také snížením investiční nejistoty pro exportéry a investory na obou stranách hranice. Platební operace se urychlí a zjednoduší. Můžeme také očekávat vyšší zájem o využívání finančních nástrojů denominovaných v euru a celkový rozvoj finančního trhu, od kterého si můžeme slibovat nové zdroje na rozvoj start-upů či inovativních podniků. Euro je tak šancí na přitáhnutí většího množství kvalitních investic, na vytvoření dalších pracovních míst a na celkový růst a modernizaci českého hospodářství. Vedle ekonomických přínosů je nezanedbatelnou výhodou jednotné měny zvýšení pocitu evropské sounáležitosti a jasné přihlášení ČR k jádru evropského projektu. Společná měna je nástrojem silného ukotvení ČR v jednotné Evropě, které považuji za významné ze strategického a geopolitického hlediska.
2) Praktické každodenní výhody
Prakticky veškeré tyto efekty se projeví nejen v hospodářských statistikách a ročenkách velkých firem, ale pocítíme je také na vlastní kůži při svém každodenním počínání. Odpadnutí transakčních nákladů a časovou úsporu pocítí každý, kdo pojede do zemí eurozóny nakupovat. Domácnosti budou moci transparentně porovnávat ceny výrobků prodávaných zde s výrobky prodávanými u našich sousedů, přičemž je známo, že cenová hladina v ČR je u mnoha výrobků vyšší. Právě od eura je možné si slibovat, že vzroste tlak na přiblížení cen. I pro menší, rodinné podniky bude mnohem snazší expandovat přes hranice, stejně tak bude pro ně snazší si v zahraničí půjčovat, bude-li to výhodnější.
3) Přechodné očekávané nevýhody přechodu
Samozřejmě, že vstup do eurozóny s sebou nese také rizika. Ta jsou ovšem spíše krátkodobého a přechodného charakteru. Po vstupu je možné očekávat zvýšení celkové cenové hladiny, které bude záviset na výši podhodnocení cenové hladiny vzhledem ke stavu ekonomiky. Konkrétní zvýšení tak bude záležet na stavu českého hospodářství v době přistoupení, soudě dle přikladu Slovenska by tento efekt neměl být nikterak dramatický. Také například Lotyšsko zaznamenalo nárůst inflace způsobený změnou měny v prvním měsíci po zavedení eura ve výši maximálně 0,2 %. Zároveň je třeba mít na paměti, že vyšší inflace nemusí být a priori negativním jevem. V hodnotách kolem 0,5 % HDP se pak obvykle pohybují odhady jednorázových administrativních a technických nákladů podnikatelů spojené s přechodem na novou měnu. Zkušenosti současných členů eurozóny svědčí o tom, že vstupní náklady jsou vykompenzovány vyšším výkonem ekonomiky nejpozději do jednoho roku od přistoupení. Nezanedbatelný bude také vliv nových mechanismů EU, které vznikly v souvislosti s finanční krizí. Přijetím eura se ČR zapojí také do Evropského stabilizačního mechanismu, přičemž vstupní vklad ČR by činil 1,6 % z celkového jeho kapitálu, tedy 34,4 miliardy Kč. Nejedná se o nevratnou platbu, ale o akciový vklad, který by přinesl za současné situace čistý roční výnos ve výši 200 milionů Kč. Zároveň by všechna důležitá rozhodnutí, jako je například schválení programu finanční pomoci, podléhala souhlasu ČR, neboť se schvalují jednomyslně. Stabilita eurozóny je natolik významným přínosem pro ČR, která je s ní silně obchodně a kapitálově propojená již nyní, že další případná krize i pouze středního rozsahu by svými důsledky pro českou ekonomiku i zaměstnanost nepoměrně převýšila náklady vynaložené na tento fond.
Důležitost HMU pro ČR i v přechodném období
Politickým i ekonomickým zájmem ČR je stabilita a efektivní fungování HMU s ohledem na vzájemnou propojenost naší ekonomiky se zeměmi eurozóny. Eurozóna je dnes silnější, než byla před krizí, k čemuž přispívá mezi jinými nástroji rovněž aktuálně budovaná bankovní unie. Právě myšlenku bankovní unie považuji přitom za velmi inspirativní, zejména v případě ČR, jejíž bankovní sektor je s tím evropským velmi silně provázaný. Byl bych proto rád, kdyby se v našich úvahách i ve veřejné diskusi objevil ještě jeden, a to doposud spíše absentující prvek. Tím je možnost vstupu do bankovní unie ještě před tím, než ČR vstoupí do eurozóny. Tento rozfázovaný postup může mít své benefity, kterými se bude vláda dále zabývat. Současnou diskusi nad posilováním eurozóny a bankovní unie proto vnímám jako věc bytostně se dotýkající současných i budoucích zájmů České republiky a je pro nás zásadní, aby se ČR účastnila všech diskusí na téma budoucích úprav fungování HMU, ač nyní není jejím plným členem. Rovněž se domnívám, že veškeré nyní diskutované návrhy musí zůstat otevřeny dobrovolnému zapojení zemí mimo eurozónu.
Vážené dámy a pánové, jak jste si mohli všimnout, nemáme od této konference malá očekávání. Věřím, že se nám je dnes společně povede alespoň částečně naplnit.Tato konference ovšem není naší jednou aktivitou, budeme téma eura rozvíjet formou menších, ale o to četnějších akcí. Chceme jej zejména vyvést do krajů, chystáme přednášky a debaty prostřednictvím naší regionální sítě eurocenter. Právě zapojení občanů v Praze i mimo ni považujeme za velmi podstatné pro to, aby se nám dařilo rozptylovat mýty, které euro často obklopují.
Děkuji Vám za pozornost.
Projev na konferenci „Přijetí společné evropské měny v ČR – Přínosy a rizika“, 29. ledna 2016
