Varovat by nás však měla skutečnost, že ani jedna ze zmíněných firem nepochází z Evropské unie. Evropa je sice největší ekonomický prostor s půlmiliardou obyvatel i spotřebitelů, ale v oblasti internetového byznysu začínáme zaostávat za zbytkem vyspělého světa.Osmadvacítka si je své slabosti velmi dobře vědoma. V květnu proto Evropská komise vydala Strategii pro jednotný digitální trh, jejímž cílem je uvolnit potenciál evropské digitální ekonomiky. Nehraje se přitomomálo. Evropský parlament vyčíslil přínos plynoucí z odstranění stávajících bariér pro digitální podnikání až na 260 miliard eur unijního HDP ročně.
Strategie samotná je prvním krokem na této cestě. V následujících letech se bude Unie zabývat řadou konkrétních návrhů, jak podnikům usnadnit život a spotřebitelům otevřít dveře k širší nabídce služeb a produktů online. Trnem v oku Junckerovy Komise je třeba nízká míra internetových nákupů mezi členskými státy nebo blokování přístupu k online obsahu typu filmy nebo živé přenosy podle toho, ve které zemi EU se uživatel právě nachází.
Je na celoevropskou debatu Česká republika připravena, a jak vyspělá je vlastně digitální ekonomika v tuzemsku? Na to se snažíme alespoň částečně odpovědět v Akčním plánu pro rozvoj digitálního trhu, který včera schválila vláda a který mapuje, kde je zapotřebí přidat plyn.
Jádrem Akčního plánu je přehled konkrétních kroků, jež budou ministerstva podnikat v horizontu zhruba tří let. Základním předpokladem rozvoje digitální ekonomiky je budování páteřní internetové infrastruktury, na tu budeme v dalších letech čerpat až 14 miliard korun z evropských fondů. Dalším stavebním kamenem je kybernetická bezpečnost. Zintenzivní se proto osvětová činnost, aby ohrožené skupiny, jako jsou děti a senioři, znaly rizika spojená s používáním internetu. I ve školách bude kladen větší důraz na využívání digitálních technologií napříč výukou. Vláda bude cílit také na pracovní trh, kde chce podpořit zavádění rekvalifikačních kurzů pro nezaměstnané na podporu digitální gramotnosti.
