O energetické unii toho od představení jejího návrhu na konci února bylo napsáno hodně. Je dobře, že se téma dostává do popředí mediálního zájmu. Jedná se totiž o skutečný milník evropské energetické politiky.
Pět dimenzí
Přelomový projekt v první řadě usiluje o překreslení dosavadní geometrie energetické politiky EU – stávající trojúhelník vzájemně se střetávajících cílů udržitelnosti, konkurenceschopnosti a bezpečnosti má být přetvořen do pěti doplňujících se dimenzí. Jejich prostřednictvím mají být synergicky zajištěny energetická bezpečnost, rozvoj trhu, dekarbonizace, zvyšování energetické účinnosti a růst konkurenceschopnosti Evropské unie na základě inovací. Plán je to nepochybně ambiciózní, a proto bude představovat výzvu pro všechny zúčastněné – přirozeně včetně samotných jeho tvůrců.
Z hlediska České republiky si můžeme skutečně gratulovat. Projekt energetické unie se totiž rodí z velké části díky úsilí místopředsedy Evropské komise a komisaře pro energetické záležitosti Maroše Šefčoviče, který začátkem měsíce jednal s premiérem Bohuslavem Sobotkou a následně byl hostem Pražského evropského energetického fóra. Právě jeho osoba, jeho rozhled a jeho zkušenosti včetně hluboké znalosti specifického kontextu střední Evropy jsou zárukou férového a vyváženého přístupu. Jeho návštěva je pro Českou republiku pozitivním signálem, který ukazuje, že Evropská unie s českým hlasem počítá, což je mimo jiné výsledkem aktivního přístupu české vlády k evropským tématům.
Visegrád funguje
Energetická politika není prioritou jen české vlády, ale také nadcházejícího českého předsednictví ve Visegrádské skupině. Regionální spolupráce je dobrým nástrojem pro zvyšování energetické bezpečnosti a spolupráce V4 je v tomto ohledu osvědčeným a dobře fungujícím formátem. Česko chce visegrádskou spolupráci v energetice dále prohloubit. S našimi sousedy v regionu nás pojí historie a mnohdy podobné problémy. Je proto dobré se spojit a najít témata, která můžeme hájit společně. Jednání o energetické unii na březnové Evropské radě je důkazem, že tento přístup funguje.
České republice se společně s visegrádskými partnery podařilo prosadit důraz na posílení energetické infrastruktury, zmínit v závěrech problematiku dostupnosti energií pro spotřebitele s cílem zabránit energetické chudobě a podpořit konkurenceschopnost našich firem. Evropskou radou ale nic nekončí, naopak. Nastal okamžik, kdy energetická unie přestává být pouhým konceptem a stává se z ní skutečná politika. Nyní se bude jednat o tom, jak bude prováděna. Co konkrétně bude na stole? V první řadě se budeme na unijní úrovni snažit zvýšit energetickou bezpečnost včetně takových otázek, jakými jsou vyjednávání s partnery mimo EU.
Otázka důvěry
Neméně důležité je ovšem dokončení vnitřního trhu a plná implementace existujících legislativních pravidel všemi členskými státy. Zásadní je dále zachování technologické neutrality a uznání role jádra v rámci dekarbonizace. Rádi bychom také směrovali pozornost na problematiku výrobní přiměřenosti a individuální zodpovědnosti členských států za jejich energetické sektory. Budovat vzájemnou důvěru, což je jeden z principů energetické unie, je chvályhodné. Důvěra ale musí být zasloužená a odpovědný přístup je jejím nutným předpokladem. Česká republika může slíbit, že prohlubování důvěry naplno podpoří. Budeme zodpovědní, transparentní a spolehliví partneři.
psáno pro E15
