Evropa a její sociální rozměr

Většina z nás si Evropskou unii asociuje se symboly jako euro, bezpečnost či cestování bez hranic. To, o čem se ale příliš nemluví, je sociální rozměr evropského integračního projektu, píše ve svém komentáři pro EurActiv státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.
Debatu o sociální dimenzi nastartovaly dopady finanční a hospodářské krize, která odkryla mnohé architektonické slabiny eurozóny – a zejména ukázala nespokojenost a obavy mnoha občanů EU z budoucnosti. Absolutní soustředění na finanční krizi a makroekonomická čísla totiž znamenalo, že sociální dimenze evropské integrace během minulých let ustoupila v EU do pozadí.
Pokud ale chceme, aby lidé opět důvěřovali Evropě a aby neutíkali pod křídla nejrůznějších extremistů, rasistů a xenofobů, musíme vrátit sociální rozměr mezi hlavní evropská témata a promítnout ho do každodenního života Evropanů.  Sociální dimenzi v EU můžeme vzkřísit nejvíce tvorbou kvalitních pracovních míst tak, aby Evropané cítili jistotu a důvěru v další vývoj. Musíme se proto soustředit na další rozvoj jednotného trhu, podporu reálné ekonomiky výstavbou železniční, dálniční a energetické infrastruktury a lepší regulaci v EU a přitom dbát, aby se nesnižovaly sociální a zdravotní standardy těchto nově vytvořených míst. Vláda v této souvislosti vnímá jako klíčový nástroj EU především kohezní politiku, jejímž cílem je snižovat rozdíly mezi jednotlivými regiony a posilovat hospodářskou, sociální i územní soudržnost EU.

Očekávaný Junkerův balíček

S pracovními místy úzce souvisí otázka investic, které se při svém příchodu do funkce věnoval šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker, když představil připravovaný investiční balíček ve výši 300 miliard eur. Musíme si dát pozor, aby byl tento nástroj spravedlivě rozdělen mezi všechny členské státy a primárně neuspokojil jen potřeby eurozóny. Je tu i další aktuální výzva ve formě Transatlantické smlouvy o volném obchodu mezi EU a USA, která bude mít zásadní vliv na další hospodářský růst v EU a kde musíme důrazně rozptylovat různé mýty, které se k TTIPu váží.

Patrně nejvíce diskutovaný a do jisté míry i revoluční hospodářský návrh v oblasti sociální dimenze evropské integrace je společné připojištění v nezaměstnanosti v rámci eurozóny. Tímto opatřením by došlo k vytvoření fondu, kterým by byly tlumeny asymetrické hospodářské šoky, jež v uplynulých letech vedly k akumulaci makroekonomických nerovnováh a v konečném důsledku k rozdělení Evropy na dlužníky a věřitele. S konceptem solidarity v EU, který se snažilo zdůraznit italské předsednictví, však úzce souvisí také koncept odpovědnosti. Otázkou pro novou Evropskou komisi bude, jak tyto dvě hodnoty spojit. Úspěch v kombinaci a rovnováze obou hodnot bude pro budoucnost sociální dimenze EU klíčový.

Mezi další často diskutované návrhy posílení sociální tváře Evropy patří nastavení minimálního standardu výrobků a služeb již ve výrobní fázi, které musí být splněny tak, aby byly tyto produkty připuštěny na jednotný trh EU ze třetích zemí. Nicméně tento návrh zatím působí velmi utopicky a mohl by způsobit předem těžko odhadnutelné následky. Realističtější je sladění a posílení standardů ochrany spotřebitele v celé EU. Dalším důležitým prvkem sociálně vnímavé Evropy je posilování sociálního dialogu, který je pro vládu velkou prioritou a který nese velké úspěchy.

Konec daňových rájů

Bavíme-li se o sociální dimenzi, nesmíme pominout otázku rozpočtových zdrojů. EU se musí – a to nejen kvůli probíhajícímu skandálu ohledně daňových dohod Lucemburska v posledních dvou desetiletích – vážně zabývat společným postupem proti daňovým rájům a daňovému dumpingu. Pokud vyřešíme tyto dvě zásadní otázky, budeme mít v EU dostatek prostředků na investice do vědy a výzkumu, vzdělání i kvalitní infrastruktury. Stejně tak je možné se zabývat problematikou harmonizace daňových základů, avšak při zohlednění specifického postavení hospodářsky méně vyspělé střední a východní Evropy.

Velký prostor pro posílení sociální dimenze vidím také v posílení sociálního rozměru hospodářských politik EU. Především tzv. specifická hospodářská doporučení pro jednotlivé členské země v rámci evropského semestru v posledních letech ukazují, v jakých hospodářských oblastech se sociální dimenzí má ČR rezervy. Česko vykazuje třetí největší rozdíl v míře zaměstnanosti žen a mužů v celé EU především kvůli špatným podmínkám pro slaďování rodinného a profesního života. Nejsme v situaci, kdy si můžeme dovolit plýtvat lidským potenciálem poloviny obyvatelstva, zvláště pokud se jedná o většinu vysokoškolsky vzdělaných osob.

V situaci, kdy máme hospodářskou a měnovou unii, kdy vytváříme bankovní unii a diskutujeme o posílení fiskální či zřízení energetické unie, byl lidský rozměr evropského sjednocování zcela pominut. Ve výsledku občané EU nevěří, že Brusel zná a dbá na jejich problémy, a vytrácí se tak pocit soudržnosti. Ten má být ovšem hnacím motorem spojení osmadvaceti členských států, proto bychom si stále měli připomínat, že EU je o Evropanech a jejich potřebách. A mnohem více se věnovat věcem, které zlepšují kvalitu života našich spoluobčanů.

Komentář vyšel na serveru euractiv.cz 18. listopadu 2014.

Share