ROZHOVOR Pokud Evropa přijde se zákazy dovozu zboží z Ruska, odpoví Kreml desetkrát delším seznamem, myslí si Tomáš Prouza. „Pan Evropa“ dnešní vlády vidí jako prioritu pro celou unii udržení funkční ekonomiky a zaměstnanosti.
Na dnes vrcholícím jednání hlav států a šéfů vlád zemí Evropské unie podpoří premiér Bohuslav Sobotka Jeana-Clauda Junckera. Jeho „pan Evropa“ Tomáš Prouza tvrdí, že podpora politika zcela opačného zaměření není problém. Stejně tak kandidatuře českého zástupce na vlivný post eurokomisaře pro místní rozvoj nebrání, že neumíme využívat peníze z evropských fondů. Víme tak prý nejlépe, jakým chybám se vyhnout.
* HN: Proč český socialistický premiér podporuje na post předsedy Evropské komise konzervativce Junckera?
Akceptovali jsme dohodu, že vítězná strana v evropských volbách nominuje svého kandidáta. Je to tedy na Evropské lidové straně, která navrhla Junckera. Z našeho pohledu navíc není až tak důležitá osoba v čele komise, jako program, který tam bude prosazovat.
* HN: Priority ale chtějí nové komisi stanovit hlavy členských zemí, které právě zasedají v Bruselu. Jaký tedy měly evropské volby smysl, když se v nich nerozhodovalo o programu „evropské vlády“?
Není to tak, že by mu nadiktovaly priority, dostane jen pár stran obecných formulací. A bude důležité, jak je dokáže rozpracovat. Pro nás je zásadní, jak dobře bude Juncker komisi řídit a tlačit na dodržování priorit.
* HN: A co chce mít mezi prioritami Česká republika?
Udržet fungující evropskou ekonomiku, posílit zaměstnanost. To, že lidé mají práci, je pro nás důležitější než čísla o růstu HDP.
* HN: Dá se něco takového vůbec z Bruselu ovlivnit?
Ukážu to na příkladu: měli jsme evropskou klimatickou politiku, která vedla k tomu, že se zvyšovaly ceny energií a spousta podniků kvůli tomu propouštěla. Zároveň se dovážely solární panely z Číny, kam jsme vyváželi práci. Evropská komise tedy nechala projít něco, co bylo v rozporu s prioritami, které by měla Evropa mít. Nikdo tehdy nedebatoval o tom, jaký dopad to bude mít na firmy a rozpočty jednotlivých zemí.
* HN: Kdy bude vybrán český eurokomisař a jaký by měl obsadit resort?
Nejpozději v polovině července musíme mít jedno jméno. Máme zájem o jeden ze zhruba pěti resortů: energetiku a místní rozvoj – což je velmi ambiciózní – o průmysl, vědu a výzkum a dopravu. Jsou to oblasti, kde můžeme něco přinést, kde máme nějaké zkušenosti. Například jsme jednou ze zemí s největší vahou průmyslu v ekonomice v celé Evropě. V regionálním rozvoji jsme sice neuměli čerpat peníze z evropských fondů, za to teď máme ty největší zkušenosti,čemu se vyhnout.
* HN: Velkým tématem posledních měsíců je schválení fiskálního paktu, k němuž chce česká vláda přistoupit, ale nechce ho dodržovat. Má něco takového smysl?
Myslím, že fiskální pakt musíme schválit. Půjde o balíček, jehož součástí bude jednak fiskální pakt, ale také naše vlastní česká pravidla omezující zadlužení státu. Je důležité přijmout je najednou, abychom tu pak neměli dvoje pravidla – evropská a naše.
* HN: Co je pro vládní koalici rozumné fiskální pravidlo?
Vláda jako první věc řekla, že schodek nikdy nepůjde přes tři procenta HDP.
* HN: Opravdu nikdy neschválí větší deficit? Ani v případě opakování podmínek, jaké tu byly v roce 2009?
To je velmi extrémní a v takovém případě se může stát cokoliv.
* HN: Nepřijímají se ale taková pravidla i pro špatné časy?
Limity platí, pokud nenastanou mimořádné okolnosti. Ty ale mohou vnímat různé země různě. Někdo může například zažívat dva roky po sobě propad ekonomiky o dvě procenta. Jiné země mají zase limit nastaven na jednorázovém ročním propadu o pět procent. Čili logika je taková, že pravidla mají být, ale ne za každou cenu. Podle mě dává větší smysl raději zachránit ekonomiku a přijmout jen papírové pravidlo než mít nějaké číslo jako fetiš a na jeho oltář obětovat zaměstnanost a rozvoj ekonomiky. Pokud je na jedné straně dobrý pocit z dodržování pravidel a na druhé straně rostoucí nezaměstnanost, tak se raději nechám pranýřovat za to, že pravidla nedodržuji, ale lidé mají kde pracovat.
* HN: Fiskální pakt může kromě úspor zavazovat i ke zvyšování daní. Je namístě otevírat takovou cestu?
Koalice se dohodla, že v tuto chvíli nechce zvyšovat daně, ale primárně je chce lépe vybírat. Zjistit, zda jsme schopni ve významnější míře potírat daňové úniky. Obecně daně nevybíráme tak efektivně, jak bychom mohli. Druhým krokem, pokud zjistíme, že to nejde, nebo pokud zjistíme, že je potřeba navyšovat i výdaje, tak může přijít i zvýšení daní. Ale tam ještě vláda není.
* HN: Sociální demokracie v opozici hlasitě kritizovala vládu za to, že se odmítla připojit k dani z finančních transakcí. Jaký je současný postoj České republiky k záměru zdanit některé operace na burzách a dalších trzích?
Chceme se rozhodnout na základě co nejspolehlivějších čísel. Emociálních argumentů je k tomu hodně. Proti názoru, že je daň z finančních transakcí potřeba, stojí tvrzení, že strašně poškodí náš finanční sektor. A vláda k tomu potřebuje znát fakta. Proto chce analýzu, kterou má spolu s námi vypracovat ministerstvo financí a Česká národní banka.
* HN: Kdy bude dokončena?
Zhruba do měsíce.
* HN: A váš postoj?
Je rozdíl, pokud se ukáže, že by daň známá pod zkratkou FTT vynesla 200 milionů korun, nebo dvě miliardy. V prvním případě může jen samotná příprava a výběr daně vyjít dráž. Pokud ale dokáže přinést zajímavé peníze, pak má smysl, aby bylo téma na stole. Pak se bavme o tom, jestli ji chceme.
* HN: To znamená, že vy se ptáte, kolik to vynese, ale ne co to udělá s finančním sektorem?
Ne, to je logicky součást analýzy, a proto chceme data. Nejde o to zavádět daň plošně na úplně všechny produkty. Evropská debata je dnes ve fázi, zda začneme s jejich částí, a bavme se o tom, jak pokračovat.
* HN: Pro vás je tedy hlavní výnos, ne nějaké pojetí spravedlnosti, či politické a ideologické motivy?
Máme plošně zvyšovat daně všem? Daně jsou nástrojem jak fiskální, tak sociální politiky. Tím, jak máte nastaveny daňové limity, co patří do snížené sazby DPH, na jaké věci dáváte ze zákona výjimky, to pak jsou sociální aspekty daňového systému.
* HN: Většina studií prosazujících FTT uvádí jako jeden z důvodů, že státy pomáhaly bankovnímu sektoru v době finanční krize a ten by se teď měl na úhradě těchto nákladů podílet. Nechybí ale v Česku takový motiv?
Takový argument zní hezky v médiích: je třeba potrestat zlé bankéře! Ale o tom to není. Pokud budeme potřebovat navyšovat příjmy státního rozpočtu, tak debata bude logicky o tom, co měnit. Zda o půl procenta zvýšíme sazbu daně, seškrtáme výjimky, nebo si vyberu nějaký sektor a ten víc zatížím.
* HN: Jedním ze základních vlastností FTT je to, že výnos je úměrný rozvinutosti finančního systému v dané zemi, její velikosti a záleží i na možnosti převést zdaněný typ transakcí do zahraničí. Nemluví to v našem případě spíš proti jejímu zavedení?
Proto chci tu analýzu. Pokud kvůli relativně malému trhu a malému počtu transakcí vyjde výnos padesát milionů, tak je to tak zanedbatelný přínos, že opravdu nemá smysl novou daň zavádět.
* HN: Třeba ve Švédsku se odhady výnosu daní a skutečnost silně lišily. Věříte tedy podobným analýzám?
To je hezká ukázka, jak to funguje v realitě. Proto je pro mě důležité mít nejen česká data, ale bavit se i s ostatními zeměmi, které chtějí daň zavést. Kdyby takové země byly v Evropě dvě, tak logicky spousta zdaněných transakcí půjde někam přesunout. Dnes jich je jedenáct. Pokud to nakonec stoupne na 18 nebo 20, tak šance převést pryč některé z transakcí klesne.
* HN: Nebude tu ale přesto stále konkurence Londýna, který FTT odmítá, či New Yorku nebo Singapuru, na něž evropské regulace nikdy nedosáhnou.
Spoustu operací tam nepřevedete. Derivátové obchody třeba ano, na druhou stranu obchody s akciemi či dluhopisy děláte na domácí burze.
* HN: Kdo vlastně s iniciativou prozkoumat možnosti FTT přišel a proč nyní?
Přišli jsme s tím poté, co britskou žalobu na FTT Evropský soudní dvůr v dubnu zamítl. To pro nás byl signál: právně to může fungovat, a tak má smysl se podívat, jestli to chceme věcně.
* HN: Jak se vláda po posledních událostech na Ukrajině staví k návrhům snížit závislost na plynu z Ruska a plánům na vytvoření energetické unie?
Diskusi o energetické unii rozvířili velmi účinně Poláci, což je dobře. Záleží ale hlavně na tom, zda si uděláme domácí úkoly. Mohu mluvit o energetické unii, ale pokud nebudu budovat zásobníky a investovat do přeshraničního propojení energetických soustav, tak se nic nezmění. Velkou prioritou vlády je proto plynové propojení s Polskem, které je před schválením regulátory a začne se na tom brzy fyzicky pracovat. V Rakousku pak o posílení propojení plynových soustav jednal premiér Sobotka s tamním kancléřem. Naší snahou je mít otevřené obě cesty, ze severu i z jihu. Pro mě je základem fungujícího plynového trhu dobré fyzické propojení a jistota, že firmy, které nakupují plyn a spravují infrastrukturu, nemají ve smlouvě nějaké podmínky zabraňující tato zařízení použít.
* HN: Co může vyjednávací pozici zemí EU posílit?
Je třeba, aby tu byl někdo schopný smlouvy ve strategických oblastech kontrolovat. Myslím, že nikdy nevznikne celoevropský orgán, který bude plyn nakupovat a pak ho rozdělovat. Bylo by ale dobré, aby celoevropský úřad sledoval ceny a publikoval průměrná data. Nikdo dnes totiž neví, jaké jsou ceny dlouhodobých kontraktů na plyn. Abychom třeba věděli, jak se vymezovat při jednání s Gazpromem.
* HN: Nejsou sankce EU proti Rusku příliš měkké?
Můžeme se bavit o tom, co je důležité pro Rusko a nás to nepoškodí. Třeba o tom, zda evropské banky se státní účastí mají být v Rusku a financovat projekty na posilování ruské ekonomiky. Nebo zda máme mít limity na investice a transfery technologií evropských firem do Ruska. Dnes platí, že obchodní sankce by poškodily výrazně víc nás. I kdybychom řekli, že nebudeme kupovat kaviár, Rusové to neudělají tak, že by zakázali dovoz vína z Bordeaux. Budou mít desetkrát větší seznam.
* HN: Bojíme se tedy odvety Ruska?
Z pohledu dopadů je pro Evropu hlavní potrestat Rusko za porušení mezinárodního práva. Ale pak je tu také celoevropská priorita oživení ekonomiky a vytváření pracovních míst. Třeba v Řecku je čtyřicetiprocentní nezaměstnanost mladých. Pokud mám jednu hlavní prioritu, pak musím ve všech oblastech hlídat, jaké to na ni má dopady. Nejsem pro appeasement, ale není to ani o stoprocentní válce s Ruskem.
* HN: Jak dlouho bude Rusko v seznamu zemí, kam se má prioritně přesměrovat náš vývoz? Ptáte se na to vlády?
V tuto chvíli to není na pořadu dne. Ať chceme nebo ne, Rusko je pro nás tradiční trh. Nejsme v situaci, kdy když tento trh vyklidíme, tak tam nepřijde někdo jiný.
* HN: Neroste tak ale naše závislost na Rusku? Vždyť to je signál, že vývoz do Ruska má státní podporu.
Logika je taková, že prioritní jsou země s velkým trhem, kde vnímají pozitivně státní podporu. V některých zemích je totiž jedno, zda je na obchodním jednání i velvyslanec. Pokud bychom chtěli řešit vztahy s Ruskem, musí to být ale celoevropská dohoda. Nemůže to být tak, že tam přijde místo české firmy německá.
Rozhovor vyšel v deníku Hospodářské noviny 27. června 2014.
