Druhá část rozhovoru pro Lidové noviny, tentokráte o zavádění eura, o boji proti zvyšování cen a o spekulaci, za kolik bude euro při přechodu.
Vy jste se stal „panem Euro“, tedy člověkem, který je zodpovědný za koordinaci přípravy jeho přijetí. Kdy společnou evropskou měnu přijmeme?
Bude velmi záležet na tom, jak se k euru postaví nová vláda. Rozhodnout, že euro má být přijato k určitému datu, je opravdu zásadní, protože pak se tomu musí podřídit veškerá politika vlády. Pokud řekneme, že bude platit plán přijmout euro v roce 2010, tak to znamená poměrně zásadní úpravy výdajů. Cílem není jednou formálně splnit Maastrichtská kritéria a moci si tento úkol odškrtnout, ale to, že jsme schopni je udržovat dlouhodobě a důvěryhodně.
I proto se současná vláda rozhodla přenechat konečné potvrzení nové vládě. Není totiž problémem cílové datum upravit dnes, ale důvěryhodnosti země by rozhodně ublížilo odkládání na poslední chvíli. Vláda vzniklá po volbách bude muset rozhodnout velmi rychle. Pokud budeme chtít platit eurem od roku 2010, musí to vláda říct nejpozději letos na podzim. Bude tedy muset zvažovat zájem o zavedení eura na jedné straně a dopady prováděných reforem na straně druhé. Každá reforma totiž nese nějaký dopad na veřejné rozpočty a vláda bude muset rozhodnout, jak sladit tyto dopady s plněním Maastrichtských kritérií.
Myslíte, stejně jako nedávno uvedl premiér, že až vstoupíme do měnové unie, bude se euro prodávat za pětadvacet korun, anebo je to spíš sen?
Mou rolí je připravovat hladké zavedení eura, ne spekulovat o kurzu. Je zajímavé podívat se třeba jen na to, jak výrazně se liší odhady analytiků. Kurz, za který budeme měnit koruny na eura, bude velmi silně závislý na tom, co se stane s českou ekonomikou, jak budou nebo nebudou pokračovat reformy, jaká bude hospodářská situace v Evropě. To jsou všechno věci, které budou mít na kurz koruny v roce 2010 obrovský dopad. Výrazně větší, než když teď nějaký pan Euro řekne, jestli to bude 25 nebo 26 korun.
Už existuje na ministerstvu nějaký praktický plán, podle kterého bude euro zaváděno? Jak dlouho se třeba může platit současně korunou a eurem?
Plány se v tuto chvíli připravují a vláda je bude projednávat na konci roku. Jednou z velkých obav spojených s eurem je strach ze zdražování. Je ale dobré podívat se do zemí, které euro přijaly v minulosti a uvidíte, že reálná změna cen byla vždy výrazně nižší než si lidé mysleli. V řadě zemí si lidé mysleli, že zdražení bylo až trojnásobné oproti tomu, jak se ceny měnily. U levných položek může být zvýšení ceny vidět, protože místo cen v desetnících, které se ještě dnes často používají, bude nejmenší jednotkou cent, tedy něco pod 30 haléřů. Ale pokud si budete srovnávat svůj běžný nákup, nemělo by ke zvyšování cen dojít. Je ale důležité dívat se na to, jak budou obchodníci s upravováním a zaokrouhlováním pracovat.
Budou existovat kontroly ze strany státu?
Určitě. Ve chvíli, kdy bude znám přepočítací kurs, tedy zhruba půl roku před vstupem do měnové unie, by velmi rychle měly všechny obchody začít uvádět ceny v korunách i v eurech. Tak si každý bude moci postupně zvyknout na cenu v eurech – a ještě rok až dva po přijetí eura bude na cenovkách uváděna i korunová cena. Dobře v jiných zemích fungovaly také spotřebitelské organizace, které si půl roku dopředu začaly dělat v obchodních řetězcích kontrolní nákupy a sledovaly, kde ceny výrazně skočily. Sledování cen se intenzivně věnovala i média a upozorňovala na případy zneužívání zavádění eura k navyšování cen. Pak už jen stačí nechat působit konkurenci. Jestliže se bude mluvit o tom, že nějaký obchod využil zavedení eura k tomu, aby si navýšil ceny, tak je nejjednodušší zbraní začít o tom mluvit a psát.
Přesto asi mluvit nestačí. Budete tedy při kontrolách spolupracovat se spotřebitelskými organizacemi?
Budeme společně připravovat pravidla ochrany spotřebitele, určitě chceme, aby programy sledování cen dávaly smysl a myslím, že je dobré, aby je stát pomohl financovat. Důležitou součástí komunikační kampaně bude říkat: ano, snažíme se na to dávat pozor, nepřipustíme násilné zdražování. Příklady ze zemí, které již euro přijaly, ukazují, že aktivní přístup státu a spolupráce se spotřebitelskými organizacemi snahy o zvyšování cen zamezují. Tam, kde stát spoléhal pouze na to, že obchodníci budou zodpovědní, zjistil, že zodpovědní nejsou.
