Navržené reformy: ano, ale…

Včera prezentovaným reformám veřejných financí nejde vlastně nic vytknout. Jen nejdou dostatečně daleko a chybí řada detailů.

Komentářů k představenému plánu reforem je dnes v médiích mnoho, proto jen tři věci navíc, které bych rád zmínil:

1. Způsob prezentace

Konference v hotelu Jalta byla impozantní a prezentace premiéra i ministrů financí a práce a sociálních věcí velmi dobře připravená. Je jen škoda, že vedle rozsáhlé prezentace (101 slajdů) s řadou odborných pojmů není k dispozici i zjednodušená verze pro obyvatelstvo. Řada lidí by si ráda přečetla vysvětlení vlády, místo toho se ale musí spolehnout jen na interpretaci médií. Je škoda, že si vláda uzavřela jednoduchý informační kanál, který by mohla plně kontrolovat a kterým by aktivně prosazovala navržené změny.

2. Nedostatečné škrty v sociální oblasti

Ministerstvo práce a sociálních věcí jako součást balíku navrhlo škrty ve výši 23 miliard korun. Ministerstvo financí ovšem v počátcích příprav reformy navrhovalo snížit výdaje alespoň o 60 miliard korun. Ministr Nečas sice slíbil další kolo změn, ale je otázkou, jak reálná bude jejich průchodnost ve sněmovně. Nyní se vláda snaží přesvědčit poslance, aby hlasovali pro balík, který něco bere a něco dává. Nakonec zřejmě bude muset sáhnout k silovému řešení 100+2, poslanci se ale budou moci schovat právě za přínosy změn. Budou ale stejně ochotni hlasovat i pro druhé kolo škrtů, které bude pouze brát?

3. Chybějící drobnosti

V prezentaci bohužel chybělo mnoho detailů a návrhy vyvolávají řadu otázek nad konkrétními pravidly. Je zajímavé, že v prezentaci například chyběly informace o úpravě odečitatelných položek pro finanční produkty. Budou změněny? Nebo jen bude jejich přínos nižší kvůli snížení sazby daně fyzických osob? Velká část populace už dnes nějakou úlevu – úroky z úvěrů na bydlení, penzijní připojištění, životní pojistky – využívá a měli by proto vědět, jak se podmínky změní. S tím, jak se přesouvají úspory z bank do modernějších a výnosnějších produktů, roste také význam kolektivního investování, které využívá výhodu osvobození výnosu od daně po šesti měsících. A zatímco prodloužení časového testu na rok či dva by mělo určitou logiku, diskuse o jeho zrušení by naopak odvedlo drobné investory od nejtransparentnějšího produktu na trhu.

V prezentaci se místo podrobných informací navíc objevila pouze věta „audit všech výjimek a odečitatelných položek u daně z příjmů“. A při modelování je součástí výchozích předpokladů věta „domácnosti nespoří“. To samozřejmě není pravda. Například stavební spořitelny loni evidovaly přes 900 000 úvěrů, čtvrt milionu lidí má hypotéku a tedy nárok na daňové odpočty. Podle různých odhadů by daňové odpočty ze životních pojistek a penzijního připojištění mohly využívat přibližně dva miliony lidí.

A tak se nezbývá ptát – co se stane s proklamovanými úsporami ze snížení daně, pokud se zohlední nižší dopad existujících odpočtů a nebo dokonce dojde ke změně podmínek?

Upozornění: Tyto texty vyjadřují osobní názor autora. Napsat mu můžete na adresu blog (zavináč) prouza.cz