Pokud je nějaká část finančního průmyslu založena na důvěře, tak to je spoření na penzi. Někam ukládáte peníze na dvacet, třicet i více let – a musíte věřit, že se o ně budou dobře starat, nezpronevěří je a nepoužijí je jinak, než jak mají.
Vybírat si toho, komu svěříme svou budoucnost, není jednoduché a každý drobný náznak podivného chování bychom měli vnímat jako důrazné varování. Ale co dělat v situaci, kdy se zvláštně zachová celý sektor?
Právě to nedávno předvedly české penzijní fondy. Již několik let se diskutuje o takzvaném oddělení majetku penzijních fondů. Dnes jsou totiž peníze klientů na jedné velké hromadě, ze které se vyplácí penze na konci spoření i náklady penzijních fondů. Mělo by ale existovat jasné rozdělení, které peníze patří klientům a z jaké hromádky může žít penzijní fond. Oddělení majetku by také umožnilo penzijním fondům lépe investovat a připravit různým skupinám klientů produkty na míru. Kde je tedy problém?
V účetní položce zvané „náklady příštích období“. Sem se účtují náklady, které má penzijní fond v jednom roce, ale umazává je postupně během několika let. Typickými náklady příštích období jsou provize distributorům za přilákání klienta a náklady na koupi konkurence. Zároveň platí jednoduchá matematika – penzijní fond, který nenakupoval konkurenční fondy a nesmyslně nepřeplácel distribuční společnosti, má tyto náklady nízké. Fond, který se snažil růst za každou cenu, je má naopak v řádu miliard. Celkem náklady příštích období penzijních fondů na konci minulého roku dosáhly téměř tří miliard.
A proč by to mělo klienty zajímat? Protože tyto čtyři miliardy – alespoň podle představy Asociace penzijních fondů – zaplatí ze svých úspor. Asociace totiž požaduje, aby byly v rámci oddělení majetku a rozdělení peněz na „klientovy“ a „fondu“ náklady příštích období uhrazeny z peněz klientů. Jenže tyto náklady vyplývají přímo z obchodních rozhodnutí penzijních fondů, takže by si je měl uhradit sám penzijní fond. Měl přece volbu nekupovat své konkurenty a nevyplácet přehnané provize. Některé fondy to udělaly. A ty, které rozdávaly peníze na všechny strany, by si měly účet zaplatit samy. Není fér chtít, aby jejich účet platili klienti, kterým slíbili poctivou péči o úspory na penzi.
Upozornění: Tyto texty vyjadřují osobní názor autora. Napsat mu můžete na adresu blog (zavináč) prouza.cz
