Dnešní Euro ilustruje pokračující rozpad legislativy finančního trhu na ministerstvu financí. Trápí to někoho?
Rubrika Lidé a podniky zmiňuje dva přestupy bývalých právníků MF do soukromého sektoru. Evu Svobodovou, která vedle finančního práva zná všechny detaily práva pracovního, zlákal Weinhold Legal. A jednu z nejvýraznějších postav oddělení kapitálových trhů, Vojtěcha Lásku, získala kancelář Clifford Chance. (Vojtův kolega Jan Hrubý, který s ním pracoval zejména na zákonu o podnikání na kapitálovém trhu, odešel z MF o měsíc dříve).
Další změnou je příchod Zdeňka Hustáka do advokátní kanceláře Brzobohatý, Brož & Honsa. Zdeněk je všem na trhu velmi dobře znám, nejen jako bývalý člen prezídia, ale i jako člověk, který věnoval neuvěřitelné množství energie přípravě implementace MiFIDu do české legislativy. Když loni v březnu končila Komise pro cenné papíry, byl o Zdeňka velký zájem. Byl jsem tehdy velmi rád, že se podařilo zlákat ho na ministerstvo financí, kde jeho zkušenosti a analytický přístup pomohly posunout kupředu řadu důležitých témat. O to smutnější je, že se jeho ex-kolega z prezídia KCP příliš nesnažil, aby na MF zůstal i nadále a aby měl se svými kolegy šanci dotáhnout alespoň některé z nastartovaných projektů.
Všem z dnešního Eura přeji mnoho štěstí. A těm, kteří se i přes odpor hrdiny jedné lidové písně snaží pokračovat dál, přeji pevné nervy. Ta práce má totiž pořád smysl…
Upozornění: Tyto texty vyjadřují osobní názor autora. Napsat mu můžete na adresu blog (zavináč) prouza.cz
Omlouvám se, nejsem mf-insider, tak by mě docela zajímalo, kdo je ten hrdina jedné lidové písně. Pro lidi mimo je ten text trochu nesrozumitelný…
No, stačí se podívat na stránku http://www.slapeto.unas.cz/zpevnik/svihak.html a snad pochopíte 🙂
Musím říct, že osobně obdivuju ty, kteří měli sílu to ve finanční sekci poslední rok vydržet. Nejdřív jim šéfuje člověk v odřeném koženém saku a bez jakékoliv znalosti věci (i když ten byl aspoň hodný…) a pak člověk s melírem na hlavě, který rozumí pouze tomu, kdy a jak ustoupit, aby si neudělal žádné nepřátele a konečně se dostal do bankovní rady ČNB…
Je pravda, že poslední rok je zejména o snaze zabránit těm největším průšvihům a tomu, aby si s legislativou dělaly zájmové skupiny a ČNB vše, co chtějí. Ale je to jako boj s větrnými mlýny a nedivím se, že lidé odcházejí, zejména ti, kteří chystali Mifid a kterým Šimáček neustále házel klacky pod nohy a jejich práci neustále komplikoval.
A čemu se divíte, když si čtete ty Šimáčkovy bláboly v novinách? Mít někde dva citáty a v nich pět faktických chyb vyžaduje opravdu velký talent. Jenže pracovat s ním moc nejde…