Vláda v demisi Andreje Babiše (ANO) by ráda změkčila služební zákon tak, aby bylo snazší odvolávat vysoké státní úředníky a ministři si mohli dosazovat do resortu své lidi. Navrhované změny ale mohou narazit u Evropské komise. Nastavení pravidel pro fungování nezávislé státní správy bylo jedním z bodů, kterými instituce podmiňovala uvolnění finančních prostředků na nové programové období. Změny zákona tak mohou ohrozit čerpání peněz, což Blesk zprávám potvrdil i bývalý státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.
Tomáš Prouza se domnívá, že navrhované změny jsou krok špatným směrem.Omezení doby jmenování náměstků je prý proti duchu zákona. Legislativa vznikla, aby úředníky nebylo možné s příchodem nové vládní garnitury odvolat.
„Cílem bylo státní správu odpolitizovat a umožnit úředníkům se za 15 až 20 let vyšplhat až na náměstka a dělat tak kariéru. Navrhovaná změna chce měnit odborné náměstky i podle toho, koho chce nový ministr,“ nastínil Prouza Blesk Zprávám.
Státní správa se tak měla stabilizovat na delší časové období. „Navrhované změny jsou podřízeny vítězi voleb, přivézt svoje lidi,“ popsal bývalý „Pan Evropa“.
Prouza: Služební zákon měl zabránit čistkám
Vzhledem k tomu, že Evropská komise už jednou zbrzdila čerpání dotačních programů do té doby, než Česká republika doplní do služebního zákona její požadavky, docela dobře by se to mohlo stát znovu.
„Pokud by Evropská komise došla k závěru, že změny služebního zákona jdou protitomu, co po nás chtěla – tedy aby nová politická garnitura neprováděla politické čistky a období po volbách nebylo pravidelně se opakující nocí dlouhých nožů – tak by mohla pozastavit čerpání evropských fondů do doby, než by se služební zákon vrátil do původní polohy,“ myslí si odborník.
Podle Prouzy, který se na procesu schvalování služebního zákona v souladu s unijní legislativou podílel, má Evropská komise právo zastavit čerpání z evropských fondů z nejrůznějších důvodů. „Až vláda nějakou verzi schválí a pošle ji do parlamentu, Evropská komise ji určitě bude analyzovat. Pokud dojde k závěru, že je ta novela v rozporu se závazky ČR, dostaneme od Evropské komise varování. A pokud bychom i přes to varování navrhované změny schválili tak, aby si politici mohli upravovat státní správu podle svých politických a kamarádských vazeb, mohlo by pozastavení evropských peněz přijít velmi rychle,“ okomentoval pro Blesk Zprávy.
Vláda: Potřebujeme své lidi
Ministři v demisi menšinové vlády hnutí ANO ale hájí plánované změny služebního zákona. Tvrdí, že nemohou ministerstva efektivně řídit, protože zákon jim nyní nedovoluje přivést si nejbližší kolegy, poukazují rovněž na problémy při nesouladu s odbornými náměstky. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha je zákon rigidní a měl by umožnit přijímat do nejvyšších funkcí i odborníky zvenčí.
„Není normální, že ministr přijde na úřad a nemá tam svůj tým. Jsou tam náměstci, kteří tam byli dříve, někteří bohužel jako političtí,“ řekl novinářům Vojtěch. „Ministr je odpovědný za chod úřadu. On je zodpovědný vůči veřejnosti a on by měl mít právo mít kolem sebe svůj tým náměstků,“ řekl dále. Na nižších postech potřebnosti kontinuity rozumí. Novela by podle něj měla i více otevřít možnost zaměstnání na vysokých postech pro odborníky zvenčí. „Dnes v zásadě i na pozici náměstka není možné dostat renomovaného experta z privátní sféry,“ uvedl.
Vadí mu také, že státní tajemníci mají větší pravomoci z hlediska personální politiky než ministr. Jako šéf resortu podal kárnou žalobu na státního tajemníka Ivo Benedu, neboť ministerstvo je podle něho na tom po personální stránce špatně, obsazeno je pouze 65 procent míst. Nyní čeká ministr, který odvolal už dva šéfy nemocnic, na výsledek řízení, které vede náměstek ministra vnitra pro státní službu Josef Postránecký.
Služební zákon byl podmínkou vstupu do EU v roce 2002
Evropská unie požadovala už v roce 2002 přijetí zákona o státní službě jako jednu z podmínek pro vstup České republiky do EU a během přístupových rozhovorů byla ČR Bruselem pravidelně kritizována za absenci kvalitního služebního zákona. Za vlády Vladimíra Špidly služební zákon sice vznikl, ale nakonec byla odložena jeho platnost.
Norma pak byla odkládána dlouhých 12 let a ve své úspěšné hibernaci přežila osm českých vlád. Přitom cílem bylo chránit úředníky před politickými tlaky s pomocí jasných kritérií kariérního postupu, výběrových řízení pro získání úřednických pozic nebo zákazu členství úředníků v politických stranách.
Evropská komise už Česko odstřihla od peněz
Evropské komisi došla trpělivost a ta podmínila schválení jednotlivých operačních programů v letech 2014 až 2020 účinností služebního zákona. Koaliční vláda Bohuslava Sobotky tak nakonec vdechla legislativě život a ta vstoupila v platnost v listopadu 2014.
Ministerstvo pro místní rozvoj tak v připomínkovém řízení k nynějšímu návrhu změny služebního zákona vzneslo na toto téma dotaz. „Vzhledem k tomu, že tato oblast právní úpravy je pod drobnohledem Evropské komise, žádáme o informaci, zda s ní byly navrhované změny předjednány, či zda předkladatel počítá s případným vyjednáváním změn zákona s Evropskou komisí… Doporučujeme nanejvýš opatrný přístup k těmto změnám a jejich komunikaci vůči externím partnerům, aby následně Česká republika nebyla Evropskou komisí sankcionována prostřednictvím ESI fondů,“ uvádí ministerstvo v připomínce.
Podle odpovědi na tuto připomínku změny nebyly s Evropskou komisí předjednány a ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová dostala tuto středu na jednání vlády od premiéra v demisi za úkol plánované změny s EK konzultovat.
Vyšlo v deníku Blesk 26. února 2018.
