Jednou ze změn, které po velké bankovní debatě v roce 2005 finanční instituce slíbily, byla přísnější samoregulace. Napomoci měl i podrobnější etický kodex, jeho návrh je ale bezzubý.
Při čtení „Etického kodexu finančního trhu“, který se snaží o desatero chování finanční instituce, jsem si vzpomněl na reakci jednoho předního bankéře. „Nemáme se změnami problém, pokud budou formální a neohrozí náš byznys,“ říkal tehdy. A přesně tímto způsobem je napsán i nový kodex. Všichni si udělají čárku, jen klient z toho nebude mít nic.
Pojďme se tedy podívat na jednotlivé části desatera a zkusme zjistit, co by mohly trhu přinést:
1. Dodržování etických a právních norem
Finanční instituce při výkonu své činnosti na finančním trhu nad rámec svých zákonných povinností dodržuje etická pravidla upravující postupy a chování vůči klientům uvedená v kodexech, ke kterým se přihlásila.
Jinak přeloženo – teď už opravdu slibuji, že budu dělat to, co jsem kdysi slíbil. Proč jinak říkat, že se opravdu dodržují etické kodexy, ke kterým se už jednou firma přihlásila? Nebo to máme číst tak, že až doteď se kodexy nebraly vážně? Třeba analýza dodržování kodexu České bankovní asociace, kterou letos na jaře provedlo Sdružení na ochranu spotřebitelů, ukázala, že bankéři na pobočkách často o kodexu a právech, které klientům dává, vůbec neví. A v jednom případě dokonce bankéř odmítl klientovi kodex poskytnout, že prý jde o interní materiál…
2. dodržování principu rovného a nestranného jednání, zákaz zneužití asymetrie postavení instituce a klienta
Finanční instituce přistupuje ke všem klientům nestranně a neuplatňuje neodůvodněné zvýhodnění. Při poskytování služeb nenadřazuje zájem svůj nad zájem klienta a nesnaží se zneužít svého postavení a vnutit klientovi nerovné nebo nespravedlivé podmínky smluvního vztahu.
Právě informační asymetrie, kdy jedna strana rozumí produktu nebo službě výrazně lépe, je základním důvodem pro opatření na ochranu spotřebitelů. Pokud by banky chtěly opravdu toto ustanovení uvést do praxe, byla by to pro klienty výborná zpráva. Znamenala by třeba konec vynucených běžných účtů k hypotékám a spotřebitelským úvěrům, omezila by výrazné navyšování úrokové sazby u hypoték po konci fixace, přestala by uměle ztěžovat přechod od jedné banky ke druhé a podobně. Takhle ale asi to ustanovení myšleno nebylo?
3. výkon činnosti s odbornou péčí
Finanční instituce poskytuje klientům služby kvalifikovaně, profesionálně, čestně a svědomitě, s řádnou péčí, s přihlédnutím k individuálním podmínkám a požadavkům klientů.
Jde opět o hezky poskládaná slova, ale co budou doopravdy znamenat? Všechny finanční instituce investují mnoho prostředků do školení svých lidí a jejich profesionalita se výrazně zlepšuje. Relativně málo firem ale má jasná – a hlavně vymáhaná – pravidla proti missellingu produktů, takže obrana klienta proti špatnému doporučení je velmi obtížná.
Některé země začaly v posledních letech důrazně aplikovat pravidlo „know your customer“, a to včetně odpovědnosti za špatné doporučení. Zjednodušeně řečeno – pokud klientovi doporučí špatný produkt, nesou odpovědnost za škodu, kterou utrpí. Tak daleko ale asi nikdo nebude v ČR ochoten jít, takže nezbývá jen zopakovat otázku z předchozího odstavce – co budou tato slovíčka znamenat v praxi?
Další body Kodexu si nechám na příště, nyní jen odkaz na jeden opravdu dobrý kodex finančního trhu. Pochází z Irska, což je země, která regulaci příliš nemiluje – ale která dokázala pochopit, že občas musí přísná pravidla být. Podívejte se na stránky irského finančního regulátora, odkaz na „Consumer Protection Code“ najdete uprostřed stránky.
Upozornění: Tyto texty vyjadřují osobní názor autora. Napsat mu můžete na adresu blog (zavináč) prouza.cz
Vůbec netuším, proč vás to překvapuje. Ve chvíli, kdy to MF vzdalo, bylo jasné, že si trh udělá to, co bude chtít. A bohužel to dopadne tak, že se všichni budou plácat po rameni, aniž by to klientům k něčemu pomohlo…
Celý kodex – respektive tato část – potvrzuje jedno jediné – banky si u nás udělají vše, co budou chtít. Jen je smutné, že stát, který by se měl klientů zastat, se na to vykašlal. Na MPO rozprášili odbor ochrany klientů, na MF místo reálných kroků publikují dokumenty, které mají za cíl nikoho neurazit – a o ČNB nemá cenu mluvit…