Žijeme ve světě, který se velmi rychle a dynamicky proměňuje a vyvíjí. Schopnost umět na tento vývoj reagovat a umět jej využít je základem úspěchu. Jedním z významných fenoménů, které dnešní dobu charakterizují, je globalizace. Provázanost světa přináší mnoho výhod, ale i nesporná rizika. Nerovnováhy, nestabilita či krize, které vzniknou na jedné straně světa, ať z důvodů ekonomických, ekologických či bezpečnostních, se velmi jednoduše a rychle přelévají nejen do zemí sousedních, ale zasahují také země na opačné straně zeměkoule. Reakcí na tyto skutečnosti by však nemělo být nekritické zatracování globalizačního procesu a stahování se do vlastní ulity. Právě naopak. Protože globalizace učinila z některých problémů problémy s globálním dopadem, je jasné, že i jejich řešení musíme hledat společně.
Druhá polovina dvacátého století a přelom milénia v Evropě jsou charakteristické snahou spojovat evropské země a vytvářet základy pro společná evropská řešení zásadních výzev. Je však více než zřejmé, že dnes už pouze evropská, stejně jako pouze asijská nebo pouze americká reakce na aktuální výzvy nestačí k tomu, abychom byli s to, jim úspěšně čelit. Pád banky Lehman Brothers, občanská válka v Sýrii, zemětřesení ve Fukušimě – to vše jsou události, k nimž došlo daleko za hranicemi Evropy, jejichž důsledky však Evropa přímo a velmi výrazně pocítila. Proto je důležité vytvářet silná spojenectví a společně usilovat o řešení, která pomohou vytvářet a posilovat globální stabilitu.
Priority spolupráce blízké budoucnosti
Pokud chceme tato partnerství úspěšně rozvíjet, je zásadní koncentrovat se na témata, která nás spojují, a od nichž se můžeme odrazit. V Evropě padesátých let dvacátého století to byly uhlí a ocel. Ve vztazích mezi Evropou a Asií byl odrazovým můstkem především obchod. V tuto chvíli jsme však již dále a nacházíme i další oblasti společného zájmu. Oblasti jako výzkum a vývoj, mobilita studentů a pracovníků, digitalizace, bezpečnostní spolupráce nebo ochrana klimatu jsou prioritami spolupráce pro blízkou budoucnost.
V souvislosti s poslední jmenovanou oblastí musím zdůraznit blížící se konferenci COP 21, která bude milníkem v boji proti klimatickým změnám. Korea, Japonsko, Čína, Indie a další asijské státy jsou pro EU směrem ke COP 21 důležitými partnery. Otázku klimatu byla součástí všech setkání na vysoké úrovni, která s těmito státy v letošním roce proběhla. Boj proti změnám klimatu musíme vnímat nejen jako obranu před hrozbami, ale také jako příležitost pro rozvoj ekonomiky na základě inovativních řešení. I zde se otevírá široké pole pro upevňování euro-asijských vztahů.
Společné zájmy, vyplývající i ze společných hrozeb, nacházíme s asijskými partnery i na poli zahraničně-politické a bezpečnostní spolupráce. Pro Evropu je v tomto směru velmi důležité například nedávné rozhodnutí Japonska provádět v oblasti bezpečnosti politiku, která mu umožní větší angažmá navenek. Evropa musí tento trend reflektovat a bezpečnostní vztahy s Japonskem rozvíjet. Už nyní s Japonskem spolupracujeme v rámci některých misí SZBP v severní Africe a Sahelu, v loňském roce proběhlo první společné protipirátské cvičení v Adenském zálivu a na společném summitu v květnu tohoto roku partneři diskutovali další možnosti zapojení Japonska do operací EU. Podepsána byla rovněž rámcová dohoda o krizovém řízení s Koreou, která má do budoucna usnadnit její účast v operacích oblasti SZBP a poskytnout právní základ pro možné vojenské příspěvky.
Euroasijské sbližování
Výrazem sbližování obou kontinentů je také důraz na vztahy s asijskými multilaterálními organizacemi. Roste význam platformy ASEM, jejíž poslední jednání na úrovni ministrů zahraničních věcí proběhlo včera v Lucemburku (účastnil se také MZV Zaorálek), zcela zřejmá je i snaha hledat aktivně formu další spolupráce s ASEAN, která, ať už bude potvrzena vznikem regionální FTA mezi oběma uskupeními či bude mít jinou podobu, musí směřovat k vytváření strategických vazeb.
Paralelně se rozvíjí také bilaterální vztahy s asijskými partnery. V létě proběhlo prozatím poslední vyjednávací kolo smlouvy o volném obchodu (FTA) s Vietnamem a v pokročilém stádiu je vyjednávací proces FTA s Japonskem. Velkým úspěchem je v této oblasti úspěšné dokončení ratifikace FTA s Koreou, ke kterému ve všech ČS EU došlo v září.
Strategické partnerství s Koreou, které EU uzavřela v roce 2010, je v prvé řadě skutečně partnerstvím ekonomickým, ale jak už bylo zmíněno výše, společné politické vidění světa nechalo spolupráci přerůst mnohem dál. Časté výměny mezi nejvyššími představiteli pro zahraniční politiku doplňuje spolupráce ve vědě a inovacích, zintenzivňuje se kyber-dialog a spolupráce v oblasti kultury a vzdělávání.
Stále viditelněji se utužuje též partnerství Evropy s Čínou – strategické partnerství významně pomáhá rozvoji vzájemných vztahů. V plném proudu jsou vyjednávání o ambiciózní investiční dohodě, která by mimo jiné měla investorům zajistit snadnější přístup na partnerské trhy. Čína je po USA druhým nejvýznamnějším obchodním partnerem EU. Evropa má sice doposud v tomto obchodním vztahu negativní bilanci, ale naše vývozy do Číny dlouhodobě rostou. Jsme si dobře vědomi významu čínského projektu novodobé hedvábné stezky, která výměnu mezi kontinenty dále usnadní. Právě v tomto kontextu je důležitá dohoda mezi EU a Čínou na vytvoření platformy pro konektivitu, jejíž posláním je hledat synergie mezi evropskými (např. TEN-T) a čínskými iniciativami (Belt & Road) k rozvoji dopravy a investicím do dopravní infrastruktury.
Když hovoříme o Číně, nelze opomenout turismus jako významný nástroj podpory růstu a tvorby pracovních míst a v neposlední řadě i vzájemného sbližování kultur. Jen Českou republiku v loňském roce navštívilo více než 200 tisíc návštěvníků z Číny a jejich počet se každoročně zvyšuje, což mimo jiné podpořila i prohlubující se česko-čínská spolupráce ve filmovém průmyslu.
Prostor pro partnerství s Indií
Za klíčový pro budoucnost pak považuji rozvoj strategického partnerství s Indií, byť jeho potenciál doposud, na rozdíl od partnerství s Koreou nebo Čínou, nebyl plně využit a je potřeba mu na evropské úrovni opět dodat nové impulzy.
ČR si význam zlepšování vztahů s asijskými zeměmi plně uvědomuje a pracuje i na posilování vlastní bilaterální linky. Co se týče Číny, jsme velmi aktivním členem multilaterální platformy 16+1, která zintenzivňuje vztahy mezi zeměmi střední a východní Evropy a Čínou. Příští rok se navíc chystá podpis bilaterální dohody o strategickém partnerství mezi ČR a Čínou. Ani v případě ostatních zemí nezahálíme. Strategické partnerství mezi ČR a Koreou bylo potvrzeno společným prohlášením z února tohoto roku a s Koreou a Japonskem probíhá úspěšná spolupráce i na úrovni V4, což potvrzuje například připravovaný summit předsedů vlád zemí Visegrádské čtyřky s prezidentkou Koreje v prosinci tohoto roku.
Evropa i Česká republika mají zájem krok za krokem postupovat od obchodu a investic dále a posilovat vzájemnou spolupráci i v dalších oblastech ekonomických, politických a bezpečnostních. K tomu, aby mohl být tento trend úspěšný, je třeba vzájemné otevřenosti a skutečné snahy poznávat základní hodnoty, na nichž stojí kultury jednotlivých zemí. Jen tak můžeme společně vytvářet stabilnější globální prostředí a úspěšně čelit úskalím a hrozbám, které dnešní svět přináší. Proto vítám i dnešní konferenci, která může k lepší komunikaci a porozumění mezi oběma stranami přispět a těším se na následující panelovou debatu.
Projev z Pražské bezpečnostní konference, 6.11.2015
