Nedávno zveřejněná Zpráva o globální konkurenceschopnosti Světového ekonomického fóra přináší České republice pozitivní vzkaz. Stejně jako loni jsme si v žebříčku polepšili a zařadili se na 31. místo mezi vyspělé země. Česká republika tak potvrdila trend jedné z nejrychleji rostoucích ekonomik Evropské unie. Letošní umístění je nejlepší za posledních pět let a odráží se v něm první výsledky reformních politik současné vlády.
Mezi zeměmi visegrádské skupiny si Česká republika udržela status premianta. Zpráva o globální konkurenceschopnosti, která nabízí každoroční srovnání nejen států mezi sebou, ale i srovnání konkurenceschopnosti daného státu samotného v časové ose, potvrdila kladné hodnocení z minulého roku, kdy se Česko umístilo na 37. místě. Po letech hospodářské krize ocenilo Světové ekonomické fórum již podruhé reformní kroky vlády posunem v daném žebříčku.
Dobře utracené státní peníze
Česká republika si oproti roku 2014 výrazně polepšila i u dílčích ukazatelů – mezi tradiční silné stránky patří makroekonomické prostředí, zdravotní péče a základní vzdělání. K důležitému posunu však došlo například i u technologických transferů a stability bankovního systému, tedy u oblastí, které ne vždy byly v našem případě hodnoceny příznivě. Česká republika se také umístila na devátém místě v hodnocení exportu jako procentního podílu na HDP. Mnohé asi překvapí, že Česko patří v žebříčku mezi 10 nejlepších států na světě, co se týče nakládání se státními výdaji. Efektivní využívání státních prostředků samo o sobě nestačí, podstatnou roli také hraje kvalitní státní správa. Po mnoha letech nabyl účinnosti zákon o státní službě, který apolitizuje a profesionalizuje státní správu.
Samozřejmě jsou ale stále oblasti, kde mezi premianty nepatříme. Jde o kvalitu institucí, inovací, infrastruktury a oblast vyššího vzdělávání. Dlouhodobě je také kritizována neefektivita státní správy a korupce, i když zde dochází poslední dobou ke zlepšení, a to i díky protikorupčním aktivitám vlády v rámci naplňování Vládní koncepce boje s korupcí.
Investice s vysokou přidanou hodnotou
Konkurenceschopnost, udržitelný růst a zaměstnanost jsou hlavní priority této vlády, které se promítají do celé řady dokumentů a především praktických kroků. Akční plán na podporu hospodářského růstu a zaměstnanosti je zaměřen na vytvoření atraktivního prostředí pro investory a spravedlivé pracovní prostředí. Přestože je Česká republika zemí s jednou z nejnižších měr nezaměstnanosti v EU, na trhu práce je stále potřeba odstraňovat strukturální problémy, které zabraňují vyšší zaměstnanosti ohrožených skupin osob.
Vládní investice se zejména soustřeďují na velké projekty, které přilákají další investice, jako je například výstavba páteřní infrastruktury. Pro zajištění konkurenceschopnosti absolventů a celé ekonomiky vláda také nadále rozvíjí programy spolupráce mezi středními školami a podniky, a to již při samotné tvorbě školních programů, optimalizaci vyučovaných oborů i při samotné výuce.
Mezi další priority akčního plánu patří například efektivní zadávání veřejných zakázek, podpora exportu či zvýšení potenciálu sektoru informačních a komunikačních technologií. V této oblasti nejde jen o podporu digitálních technologií, ale je také zapotřebí zajistit odpovídající digitální gramotnost pracovní síly.
Jak bylo již řečeno, Česká republika má zájem stát se atraktivním prostředím pro investice s vysokou přidanou hodnotou. Mimo investičních pobídek je pro toto nutné zajistit i kvalitní infrastrukturu – česká vláda v současné době investuje značné národní i evropské prostředky do modernizace a stavby jak dálniční, tak železniční infrastruktury. Zároveň je připravována novela stavebního zákona, která by měla zajistit zásadní zjednodušení stavebního řízení.
Je samozřejmě otázkou, jak přistupovat k různým žebříčkům a hodnocením. Někteří mohou namítat, že tato hodnocení nejsou objektivní, jsou zpracovávána na základě různých zadání, a tak je jejich vypovídací hodnota diskutabilní. Nicméně podle mého názoru tato hodnocení, zejména v případě Světového ekonomického fóra, poskytují cenná data, na jejichž základě se můžeme nejen porovnávat s výkonností ostatních hodnocených států, ale také si ověřit, zda vládní reformní úsilí přináší své výsledky.
psáno pro týdeník Ekonom
